Komisař Enrico Mancini je hvězdou italské policie. Vystudoval několik oborů, prošel výcvikem u FBI a v Římě působí jako expert na sériové vrahy. Nyní má pátrat po jednom obzvláště sadistickém, ale copak to jde, když ho pronásledují démoni z minulosti?
Spisovatel Mirko Zilahy (1974) vystudoval literaturu a cizí jazyky. Poté z Říma odjel do Dublinu, aby tam přednášel o italské literatuře. Jako překladatel má na svém kontě například překlad románu „Stehlík“ od Donny Tarttové, který získal Pulitzerovu cenu. „Takhle se zabíjí“ je jeho literárním debutem a nutno podotknout, že velmi povedeným. Detektivka zaznamenala mezinárodní ohlas a čeština byla sedmým jazykem, do kterého byla přeložena. Knihu u nás vydalo nakladatelství Práh a v Itálii už vyšlo volné pokračování.
Zilahy se nebojí experimentovat a jeho román „Takhle se zabíjí“ je spojením thrilleru amerického typu s uměleckou prózou. Nevíte, co si pod tím představit? Je to jednoduché. V knize se píše o nechutných věcech, ale píše se o nich jazykem vysoké literatury. Základní dějová linka je jako vystřižená z nejlepších světových thrillerů o sériových vrazích, ale Zilahy píše tak, jako kdyby psal náboženský traktát anebo filozofickou studii. Možná vám bude chvilku trvat, než si na jeho styl zvyknete, ale potom si ho oblíbíte tak, že se budete ptát, proč takhle nepíše více detektivkářů.
Hlavní hrdina je střižený podle vzoru agentů z FBI a není náhodou, že právě u této organizace absolvoval kurz o profilování. Komisař Enrico Mancini platí v celé Itálii za experta na sériové vrahy, a tak nikoho nepřekvapí, když si ho vedení policie vyžádá pro vyšetřování několika brutálních vražd. Protože si autor libuje v detailech a přesných popisech, čekají vás podrobné informace nejen ohledně pátrání, ale dozvíte se i pár nechutných věcí, bez kterých byste se klidně obešli. Jedna z mrtvol je zřízená tak, že se vám z toho bude zvedat žaludek, ale Zilahy vám s maniakální chutí vylíčí každý kousek masa nebo kapku krve.
Oběti na první pohled nic nespojuje, a protože jsou naprosto odlišné, Mancini a jeho tým dlouho tápají, než si všimnou jistých vodítek. Mnohem déle bude ovšem tápat čtenář, protože autor vymyslel naprosto geniální záhadu. Až do konce budete totálně mimo, ale až zjistíte, jak to doopravdy bylo, bude vás mrzet, že jste na to nepřišli sami. Stopy tu jsou, ale Zilahy je schoval tak rafinovaně, že je budete považovat za něco, co se netýká zápletky, ale je tu jen proto, aby kniha měla znaky kvalitní beletrie. Pokud vám mohu radit, tak nepodceňujte žádnou epizodu, i kdyby se vám zdálo, že je tu zbytečná.
Komisař rád přemýšlí o minulosti, vzpomíná na svou manželku anebo cituje významné umělce či vědce, ale je docela pravděpodobné, že mezi větami se skrývá něco hodně důležitého. To, co vypadá jako práce vyšinutého sériového vraha, může mít racionální důvody i jistou logiku. „Takhle se zabíjí“ je krimi román založený na pátrání a vy se setkáte s řadou výrazných postav, ať už z řad expertů anebo podezřelých. Zilahy si dal na každé z nich záležet a vy budete žasnout, jakých detailů si na nich dokáže všimnout.
„Takhle se zabíjí“ je netuctová detektivka odehrávající se v atraktivním místě. Dozvíte se, jak se v Itálii vyšetřují vraždy, a v klidu domova prožijete jednu obrovskou osobní tragédii. A kromě toho zjistíte, jak málo stačí k tomu, aby člověka ovládlo zlo. schovat popis