Existují lidé, jejichž pohledu se musíte vyhnout, jsou to podivná odpor vzbuzující stvoření, ztracené duše snažící se překlenout peklo a dosáhnout osudového spojení s teplým tokem lidskosti. Žijí v bolestech a jsou tu jen proto, aby tuto bolest zprostředkovávali druhým. Náhodný pohled, jeho...
číst celé
Existují lidé, jejichž pohledu se musíte vyhnout, jsou to podivná odpor vzbuzující stvoření, ztracené duše snažící se překlenout peklo a dosáhnout osudového spojení s teplým tokem lidskosti. Žijí v bolestech a jsou tu jen proto, aby tuto bolest zprostředkovávali druhým. Náhodný pohled, jeho prchavé doznívání, to bývá často odměnou za jejich snahy. Občas bývá lepší dívat se do příkopu, protože kdybyste vzhlédli, mohli byste je zahlédnout, černé obrysy proti slunci, a byli byste oslepeni navždy.
schovat popis
Recenze
Další případ detektiva Charlieho Parkera se neukázal být zrovna zázrakem, autor po vynikajícím úvodu dlouho přešlapuje na místě, přesněji postupuje příliš krátkými a opatrnými krůčky, občas sklouzával k popisnosti turistického průvodce. Connoly mě mírně zklamal i závěrem: celou knihu udržoval dojem, že Zlo je prakticky neporazitelné… a na můj vkus byl finální střet celkem hladký, hrůza ztratila sílu. Požitku z knihy neprospělo ani čtení dílů napřeskáčku a s dlouhým časovým rozestupem – série je provázaná a unikají tak některé souvislosti, nepoznávala jsem také vedlejší postavy.
Zpět k počátečnímu „ach jo“: patří překladatelce a redaktorce, k tomuto rezignovanému povzdechu jsem v soukromí přidala pár nepublikovatelných výrazů. Obě dámy se opakovaně provinily nepoužíváním mozku, proto se kniha hemží absolutními nesmysly. Překlepy hlavně v druhé části knihy jsou maličkostí, horší je to občas s větami, které prostě nedávají smysl, jsou úplně mimo kontext, což nikoho odpovědného bohužel nezarazilo. Při takové úrovni překladu se není co divit ztrátě atmosféry, jaká na mě dýchla při (byť škobrtavém) čtení knihy v originále.
Příběh = 70%, překlad a redakční práce = OSTUDA!