Moje hodnocení není tak vysoké, protože začínáme novou sérii a u detektivek zvláště zahraničních jsem více přísná, protože trh je velký a moje očekávání také.
Plitkost a nezáživnost vraždy už málo co překonalo. Žádné drama, žádné napětí. Necítíla jsem nic, natož si představit, co cítila Anna, když našla tělo muže u sebe doma. Taky nic?
Já jsem fakt optimistka, takže jsem to slupla za jedno odpoledne, ale když člověk nemá takovou možnost číst v kuse, aby se něčeho dobral, tak cítím, že by mohl být odrazen.
Helen Laveryová vede toto vyšetřování. je k ní přidělen jistý vším možný opředený inspektor Townsend, který se tam dvakrát mihne a nic. Že by si autorka připravovala půdu na další díly? A o co, že za tři, čtyři díly se berou :D
Žerty stranou ale. Anna se nepěkně zamotává, protože opravdu jsou její otisky všude, mrtvola v jejím bytě a všechno se jeví tak, že zkrátka to byla ona. My víme, že ne, ale Helen si na to musí přijít sama. Zbytečné vypravovací klišé kolem, dva synové, babička a taky Anna a její rodina s nosánkem navrch.
Nejlepší mi přišla asi druhá třetina. Kdy si Anna konečně má čas promluvit s otcem a dozvědět se, proč se asi teda tohle všechno děje a nějak se i zmíní o tom, proč a co a jak se dělo, když byla malá. Na scéně se objevuje i ve výslechové místnosti strýc, se kterým ale není v kontaku. A to zase maminka ví, proč.
Závěrem? Tato kniha je vhodná pro ty, kteří si libují v procesech vyšetřování více, než v psychologii vraha, restrospekci, krvavých do detailu vykreslených scénách a většího množství postav. Případ je veden opravdu podrobně a velmi velmi uvěřitelně. Což bylo možná pro mě to, co mě na tom neupoutalo.
Za reading copy děkuji albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci #spoluprace schovat popis