Písničkáři, jsou na rozdíl od zpěváků, definováni jako nejen interpreti, ale také jako autoři hudby i písňového textu. Zpěv neplní jen roli uměleckou, ale také roli zábavní. Ve středověku se na různých trzích pomocí písní šířily skutečné příběhy, takže zpěv měl i funkci informační. Většina písničkářů hraje folkovou hudbu, někdy s prvky politické kritiky. K významným českým písničkářům patří Karel Kryl, Jaromír Nohavica, Pepa Nos, Pavel Žalman Lohonka, Josef Fousek, Jan Nedvěd nebo Tomáš Klus. Nejen o nich, ale i dalších písničkářích, bylo napsáno mnoho životopisných publikací, ale také rozhovorů nebo zpěvníků s jejich písňovou tvorbou.