Od pohřbívání do země se v dnešní době spíše upouští, přitom v dřívějších dobách to byl převládající způsob uložení ostatků. Mnoho náboženství věřilo v posmrtný život a tak vznikla řada literárních památek, jejichž předmětem je putování duše zemřelých osob do záhrobí. Známé jsou např. Hebrejská, Egyptská, Mayská, Islámská, Sumerská, Germánská nebo Tibetská kniha mrtvých. Knihy mrtvých se vkládaly zemřelým do hrobu, aby jim sloužily jako průvodci v posmrtném životě. Náboženské učení o posledních věcech člověka před smrtí, ale také o konci světa, vzkříšení, očistci a posledním soudu, se nazývá eschatologie. Osudu naší duše po smrti se věnuje Gabriel Looser v knize Kam odchází duše?.