Novoplatonismus je označení pro filosofický směr, který vznikl na přelomu 2. a 3. století. Snahou novoplatonismu bylo stát se alternativou ke křesťanství. Novoplatonismus ztotožňoval duchovno s dobrem a naproti tomu tělesno se zlem. Tento filosofický směr vykazoval jisté mystické prvky. Novoplatonismus byl učením o stupňovitosti jsoucna. Jednotlivé stupně představovalo jedno, duch, duše světa, individuální duše a hmota. Zakladatelem novoplatonismu byl řecký filosof Ammónios Sakkás z Alexandrie. K dalším představitelům patřil například jeho žák Plotínos nebo Proklos.