V roce 833 vznikla Velkomoravská říše, která nesla atributy prvního stabilního slovanského knížectví ve střední Evropy. Kníže Rostislav vyslal do Byzancie posly s žádostí o prohloubení křesťanství na území Velké Moravy. V roce 863 na Velkou Moravu dorazili soluňští bratři Cyril a Metoděj, aby v rámci své misie prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Až do 19. století byli tito věrozvěstové nazýváni staročeskými jmény Crha a Starocha. Ti vytvořili Zákon sudnyj ljudem, což byl první právní spis psaný ve staroslověnštině a zavedli novou slovanskou liturgii. Od 10. do 12. století se na území Čech rozkládalo České knížectví, kterému vládla dynastie Přemyslovců. Počátky česky psaných literárních památek nalezneme ve 12.století.