Exilové básnířky

Až do období středověku byla všechna díla psána ve verších. Základní dělení poezie je na poezii epickou (popisnou, která má děj) a na poezii lyrickou (přírodní). V lyrické poezii dostávají prostor básníkovy pocity, úvahy a nálady. Mohou vznikat díla, která se dají zařadit do milostné lyriky, přírodní, náboženské a tak dále. Psaní poezie se až do 20. století věnovali především autoři muži. K významným ženským básnířkám 19. století patří především Eliška Krásnohorská. Jednou z nejznámějších českých básnířek, které psaly v exilu, byla Vladimíra Čerepková. Ta v roce 1969 odešla do Francie a napsala např. sbírky Ryba k rybě mluví nebo Ztráta řeči.