Extrakorporální membránová oxyge

Extrakorporální membránová oxygenace je lékařská metoda, které se využívá u pacientů s těžkým kardiálním nebo respiračním selháním, u kterých je potřeba dočasně nahradit funkci plic a srdce. Jedná se o systém, který se podobá mimotělnímu oběhu. Využívá se například u pacientů postižených plicní embolií, u pacientů s postkardiotomickým kardiogenním šokem nebo při poruchách ventilace. Extrakorporální membránová oxygenace je invazivní metoda, která slouží ke stabilizaci pacienta a jeho léčbě. Jedná se o velmi progresivní léčebnou metodu, k jejímuž použití vytvořili manuál Petr Ošťádal a Jan Bělohlávek.