Utrakvismus či kališnictví je náboženským hnutím, jehož rozkvět bylo možné pozorovat především v období mezi husitskou revolucí a rekatolizací po bitvě na Bílé hoře. Od katolické církve odlišuje kališníky především laické a dětské přijímání pod obojí (v oné době vyhrazeno pouze duchovním), zpěv během mše v češtině či svěcení řady husitských mučedníků včetně Jana Husa. Utrakvismus začíná být znovu oceněn historiky a teology od 80. let 20. století. Na odkaz kališníků navazují dnes Církev československá husitská či Starokatolická církev. Publikace zabývající se utrakvismem jsou především díly historickými, která popisují podrobně události v období největšího rozmachu kališnictví a husitství. Nechybí však ani literatura zaměřující se spíše na organizačně-správní pozadí utrakvismu, které se snažilo v církevní obci sjednotit laiky s duchovními.