Za zakladatele bajky je považován Ezop. Tento spisovatel žil pravděpodobně v 6.st. př. n. l., pocházel z Malé Asie, ale působil v Řecku. Své bajky přednášel ústně, písemně byly zpracovány až o zhruba 300 let později. K našim čtenářům se Ezopovy bajky dostaly až ve středověku. Samostatně je vydal koncem 18.století Václav Matěj Kramerius. Ezopovy bajky se staly známé po celém světě, patří k nim např. bajky O vlku a o beranu, O vlku a o lišce, O lvu a myši nebo O lišce a kohoutu. V Ezopových bajkách se vyskytují nejčastěji zvířata, dále pak rostliny, lidé, ale i postavy řeckých bohů. Díky svým ponaučením jsou aktuální i pro dnešní čtenáře.