Období 10. až 13. století je obdobím přelomu raného a vrcholného středověku. Jedná se o období rozmachu křesťanské víry v našich zemích. Do českých zemí začalo pronikat křesťanství již během 8. století, významný zlom nastal ve století devátém, kdy k nám přišli věrozvěstové Cyril a Metoděj. V roce 921 byla zavražděna Ludmila, babička sv. Václava, a stala se první českou světicí. Podobný osud stihl i jejího vnuka Václava, který byl zavražděn roku 935 ve Staré Boleslavi a stal se patronem české země. V roce 973 bylo v Praze založeno první biskupství a prvním biskupem se stal Dětmar, kterého později nahradil Vojtěch. Další významnou postavou křesťanského života byl sv. Prokop, který v roce 1032 založil benediktinský Sázavský klášter. 11. století bylo pro českou zemi významné také korunovací prvního českého krále, knížete Vratislava II. Významným milníkem našich dějin ve 13. století bylo vydání Zlaté buly sicilské, díky níž získali Přemyslovci dědičný královský titul. Na knižním trhu je řada publikací, které se věnují historii křesťanství a dějinám naší země.