Církevní historiografie

Historiografie je předchůdcem historické vědy a snažila se o systematické zaznamenávání minulosti. Církevní historiografie se zaměřuje na líčení dějin církve a vlivu křesťanství na společnost. Vznik církevní historiografie byl dán nutností vylíčit křesťanské dějiny spolu s dějinami světskými. V době osvícenství se dbalo na co největší objektivitu při líčení církevní historie. K významným církevním historiografům patřili Gottfried Arnold, Claude Fleury, Jean Mabillon a Lenain de Tillemont. Po otevření vatikánských archivů na konci 19. století se církevní historiografici zaměřili na historicko-kritické vylíčení křesťanských dějin.