Obecná čeština je vlastně totéž, co čeština nespisovná. Zatímco v psané češtině se důsledně dbá na spisovnou češtinu, s obecnou češtinou se v mluvě běžně setkáváme i tam, kde bychom očekávali užití spisovného jazyka (např. v médiích). V mluvené řeči se obecná čeština uchytila zejména proto, že spisovná čeština zní v mluvené podobě často velmi nepřirozeně. Neříkáme například umyji si ruce, ale umyju si ruce, místo jablko říkáme jabko nebo místo miluji tě často užíváme spojení miluju tě. Kromě obecné češtiny existuje ještě čeština hovorová, která se užívá výrazy, které se řadí do spisovné češtiny (např. garsonka místo garsoniéra). Do nespisovné češtiny řadíme kromě obecné češtiny také slangové výrazy, nářečí nebo vulgarismy. Výrazy nespisovné češtiny nalezneme ve speciálních slovnících.