Jména a jmenná sousloví se v českém jazyce dělí na obecná jména a vlastní jména, která vyjadřují konkrétní skutečnost, například osobu, zvíře nebo věc a píší se s velkým počátečním písmenem. Podle toho, jakou skutečnost označují, se vlastní jména dále dělí například na antroponyma (vlastní jména osob) nebo toponyma (zeměpisná vlastní jména). Nejstarší geografická jména byla dávána velkým vodním tokům. Geografická jména mají často původ v cizích jazycích, u nás nejčastěji odvozují geografická jména svůj původ z německého jazyka nebo latiny. Současná podoba jmen pak vznikla postupným zkomolením původních cizojazyčných názvů, například název hory Říp byl odvozen z německého Reif. V knize Názvy míst (Jaroslav David, Přemysl Mácha), nás autoři seznamují s některými toponymy užívanými na našem území.