Další z knížek Joy Fieldingové, kterou jsem si s chutí přečetla, protože její knihy jsou vždycky napínavé tím způsobem, že pokaždé skrývají nějaké tajemství, které je na konci odhaleno a většinou je to jinak, než čtenář předpokládal. Mám Fieldingovou ráda, její knížky čtu jako oddechovky, protože to není žádné náročné čtení, což říkám v tom smyslu, že nad obsahem knihy nemusíte nijak hloubat. Ale přesto to nejsou úplně knihy na oddech, protože mnohdy v příbězích čelíte vraždám, únosům nebo nějakým zmizením a u toho v pohodě být úplně nemůžete. Panenku jsem měla rovněž přečtenou během krátké doby a nenudila jsem se.
Moje třetí kniha od této autorky a byla opravdu skvělá. Amanda mi byla zpočátku nesympatická ale postupně jsem si ji oblíbila. Děj rychle plynul, hlavní zápletka je zajímavá a i když vše vypadá jasně, jasné to v knihách Joy Fieldingové nikdy nebývá. Atmosféra postupně více a více houstne, napětí graduje a já jen rychle hltala stránku za stránkou abych se dozvěděla, jak to celé bylo. A opravdu, to jak to celé dopadlo, jsem nečekala.
Recenze