„Nicnedělání bývá sladké, ale jenom když má člověk do čeho píchnout... Volnost je na obtíž, když se člověk nemá z čeho ulít, den je nekonečně dlouhý a vodka nechutná,\" píší Alexandr Genis a Petr Vajl v předmluvě ke knize 60. léta. Svět sovětského člověka, v které nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho „viktoriánskou\" epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět. Autoři si všímají jednotlivých fenoménů kulturního života země v dekádě plné výkyvů, ukazují, že nebyla ani zcela svobodná, ale také nešlo čistě o pokračování mocenského stalinského surrealismu, že byla plná nadějí i deziluzí.Petr Vajl (1949, Riga, †2009, Praha), ruský exilový esejista, spisovatel a kulturolog, pracovník rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Vystudoval žurnalistiku na Moskevském polygrafickém institutu. V roce 1977 emigroval do Spojených států, kde psal a vydával knihy ve spolupráci se svým kolegou Alexandrem Genisem. Vyšla jim například studie Současná ruská próza (1978) či kniha o emigraci Ztracený ráj (1983). Sláva autorské dvojice však začala až knížečkou Ruská kuchyně ve vyhnanství (1987 v USA, doma 1991), propojující národní literaturu s jídlem. Posledních patnáct let svého života strávil Petr Vajl v Praze.Alexandr Genis (1953, Rjazaň), rusko-americký spisovatel, novinář a kulturní kritik, zpravodaj a komentátor rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Vystudoval Lotyšskou státní univerzitu v Rize a v roce 1977 odešel do USA. V New Yorku pak pracoval mimo jiné s nositelem Nobelovy ceny Josifem Brodským, spisovatelem Sergejem Dovlatovem či malířem a spisovatelem-konceptualistou Vagričem Bachčaňanem. Nejznámější je ale jeho spolupráce s Petrem Vajlem. Jejich kniha 60. léta. Svět sovětského člověka je úvodem do studia homo sovieticus.