Situace, kdy zemědělské plodiny nejsou využívány k výrobě potravin, nýbrž k přimíchávání bioložek do pohonných hmot, vypadá jako z jiné planety. Bohužel nejde o fikci, nýbrž reálnou skutečnost. Tato praxe vyplývá ze směrnice Evropské unie, ale praktikují ji i Spojené státy a další západní země. O tom, zda biopaliva představují pomoc lidem a přírodě, nebo jde o fatální omyl, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. Část A sborníku přináší texty ze semináře 'Biopaliva – pomoc přírodě, nebo zločin na lidstvu?', který proběhl 13. října 2008. Ministr zemědělství Petr Gandalovič považuje biopaliva za součást energetické a zemědělské politiky ČR. Vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský vysvětluje, že biopaliva neprosazuje Greenpeace, nýbrž farmáři z amerického středozápadu. Ladislav Tajovský z pražské Vysoké školy ekonomické argumentuje, že biopaliva jsou možná paliva budoucnosti, ale o tom rozhodne trh, nikoli stát. Ekolog a novinář Ivan Brezina označuje biopaliva za slepou uličku pro lidstvo i pro přírodu. V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty k biopalivům. Agrární analytik Petr Havel přesvědčivě ukazuje, jak biopaliva způsobují růst cen potravin. Energetický poradce Jiří Hanzlíček argumentuje, že biopaliva jsou ekologickou zkázou. Studentka Národohospodářské fakulty VŠE Alena Rollerová uveřejňuje výtah ze své bakalářské práce, která dokládá negativní dopad bruselské směrnice o biopalivech na ekonomiku. Myšlenka použít zemědělské produkty k výrobě pohonných hmot je za současných podmínek scestná. Kapitál spotřebovaný v nesmyslných a nenávratných projektech výroby biolihu by mohl být využit v jiných formách, které by byly smysluplnější i výnosnější. Biopaliva nadělají více škody než užitku. Věřím, že sborník nalezne pozorné čtenáře. schovat popis