Po čtyřech letech od jedničky jsem se konečně dostala k druhému dílu. Na jednu stranu je to strašně dlouhá doba, ale na stranu druhou si myslím, že to bylo i dobré rozhodnutí. S prvním dílem jsem lehce bojovala, protože po obsahové stránce mě strašně bavil a zajímal, ale autorův styl psaní mi příliš nevyhovoval a tak jsem celkový dojem měla lehce zklamaný. Proto bylo dobré, že jsem za ty další roky v čtenářském světě pokročila a nyní jsem mohla tuto knihu vidět i trošku z jiného úhlu.
Autor píše hodně rozvláčně, detailně se věnuje každému okamžiku a na nějaké gradování děje, na které jste zvyklí u jiných knih a především třeba u young adult knížek, tu můžete rovnou zapomenout. Tak trošku mi to připomínalo styl Tolkiena, kdy se autor věnoval tolika věcem a tak trošku monotónně, že to i lehce uspávalo. To se od první knihy moc nezměnilo, ale dneska už to dokážu i trochu více ocenit.
Turnus předchází Silu a vlastně nám ukazuje, jak to všechno začalo. Co se stalo, co bylo spouštěčem a postupně se prokousáváme roky a staletími, až dojdeme k momentu, kde skončilo Silo. Celý proces je opravdu dlouhý, nicméně hodně poutavý. Pořád jsem čekala, co nám autor prozradí, ale ve většině případů zůstávají obrovské otazníky, na které není odpověď. Tu poznáme nejspíš až v Prachu. Ale musím říct, že to bylo docela děsivé a ke konci i depresivní. Ta představa situace, ve které lidstvo žije a proč, všechny ty polopravdy a lži, tajemství, spousta otázek proč a jak? A navíc pohled do jednotlivých sil a života lidí... Ty sledujeme hned z několik pohledů, protože každý z nich nás přenáší na jiné místo do jiného roku. Vidíme díky tomu nejrůznější souvilosti, které se pak ke konci spojí.
Sci-fi mám ráda z toho důvodu, že jde vždycky o něco, co by se mohlo stát, něco pravděpodobného a možného. V tomto případě, když knihu čtete, máte pocit, že jde o situaci, která jednoho dne opravdu nastane. A o to víc je děsivější, co všechno je lidstvo schopné provést samo sobě. Vždyť to sledujeme už celá staletí a stále se z toho nedokážeme poučit. Proto si čtení určitě užijete i díky tomu mrazení, pocitu, kdy se vžíváte do postav a přemýšlíte, jak byste to zvládli na jejich místě...
V momentech, kdy to vypadalo, že se dozvím nějakou pikantnost, jsem byla napnutá jako šňůra na prádlo. Pak přišly momenty, kdy jsem si uvědomila, jak jsou lidi pitomí, arogantní a nezaslouží si tuto planetu a byla jsem zlostná. Načež se ukázalo, že i když jsou lidé na pokraji vyhynutí, stejně se nedokážou změnit a popravdě jsem trochu u toho usínala (chápejte, není nám pomoci :-)). Načež přišel konec a já napětím nedýchala, když jsem sledovala osud jednoho ubožáka. I když děj jako takový příliš negradoval, po pocitové stránce to s vámi bude házet. Kniha se nemusí líbit každému, protože působí někdy složitě, někdy nudně, ale pokud se do toho opravdu opřete a pochopíte autorův styl a obsah děje, nebudete litovat. Je to jako na horské dráze, ale jsem opravdu spokojená a konečně si sérii vychutnávám. A ihned musím navázat posledním dílem, protože to dlouho nevydržím...
Recenze
Autor píše hodně rozvláčně, detailně se věnuje každému okamžiku a na nějaké gradování děje, na které jste zvyklí u jiných knih a především třeba u young adult knížek, tu můžete rovnou zapomenout. Tak trošku mi to připomínalo styl Tolkiena, kdy se autor věnoval tolika věcem a tak trošku monotónně, že to i lehce uspávalo. To se od první knihy moc nezměnilo, ale dneska už to dokážu i trochu více ocenit.
Turnus předchází Silu a vlastně nám ukazuje, jak to všechno začalo. Co se stalo, co bylo spouštěčem a postupně se prokousáváme roky a staletími, až dojdeme k momentu, kde skončilo Silo. Celý proces je opravdu dlouhý, nicméně hodně poutavý. Pořád jsem čekala, co nám autor prozradí, ale ve většině případů zůstávají obrovské otazníky, na které není odpověď. Tu poznáme nejspíš až v Prachu. Ale musím říct, že to bylo docela děsivé a ke konci i depresivní. Ta představa situace, ve které lidstvo žije a proč, všechny ty polopravdy a lži, tajemství, spousta otázek proč a jak? A navíc pohled do jednotlivých sil a života lidí... Ty sledujeme hned z několik pohledů, protože každý z nich nás přenáší na jiné místo do jiného roku. Vidíme díky tomu nejrůznější souvilosti, které se pak ke konci spojí.
Sci-fi mám ráda z toho důvodu, že jde vždycky o něco, co by se mohlo stát, něco pravděpodobného a možného. V tomto případě, když knihu čtete, máte pocit, že jde o situaci, která jednoho dne opravdu nastane. A o to víc je děsivější, co všechno je lidstvo schopné provést samo sobě. Vždyť to sledujeme už celá staletí a stále se z toho nedokážeme poučit. Proto si čtení určitě užijete i díky tomu mrazení, pocitu, kdy se vžíváte do postav a přemýšlíte, jak byste to zvládli na jejich místě...
V momentech, kdy to vypadalo, že se dozvím nějakou pikantnost, jsem byla napnutá jako šňůra na prádlo. Pak přišly momenty, kdy jsem si uvědomila, jak jsou lidi pitomí, arogantní a nezaslouží si tuto planetu a byla jsem zlostná. Načež se ukázalo, že i když jsou lidé na pokraji vyhynutí, stejně se nedokážou změnit a popravdě jsem trochu u toho usínala (chápejte, není nám pomoci :-)). Načež přišel konec a já napětím nedýchala, když jsem sledovala osud jednoho ubožáka. I když děj jako takový příliš negradoval, po pocitové stránce to s vámi bude házet. Kniha se nemusí líbit každému, protože působí někdy složitě, někdy nudně, ale pokud se do toho opravdu opřete a pochopíte autorův styl a obsah děje, nebudete litovat. Je to jako na horské dráze, ale jsem opravdu spokojená a konečně si sérii vychutnávám. A ihned musím navázat posledním dílem, protože to dlouho nevydržím...
Série začala v roce 2011 povídkou "Wool", která byla později vydána spolu se čtyřmi novelami na pokračování jako stejnojmenný román. Spolu s Vlnou se série skládá z knih Posun, Prach, tří povídek a Vlna: Grafický román.
V budoucnosti vzdálené necelých padesát let je svět stále takový, jak ho známe. Čas stále plyne. Pravdou je, že odtikává. Jen hrstka mocných ví, co nás čeká. Připravují se na to. Snaží se nás chránit. Vydávají nás na cestu, ze které se už nikdy nevrátíme. Cestu, která povede do záhuby; cestu, která nás zavede pod zem. Historie sila se bude psát. Naše budoucnost právě začíná.