„Jako zvěř“ je švédský krimi román s prvky thrilleru, který je založený na policejním pátrání po sadistickém vrahovi. Jeho první obětí je starší muž, kterého vrah doslova prošpikuje šípy z harpuny. To, co na první pohled jeví jako dílo šílence, je ale součástí chladnokrevného plánu. Vraha musí vypátrat dvojice komisařek Nyströmová a Forrsová.
Tyto dámy se společně pouští do svého druhého velkého případu. Ten první řešily v knize „Motýlí dům“. Celá kniha působí nesmírně reálně a to se týká i obou policistek. Ingrid Nyströmová pracuje už léta na švédské kriminálce a je nadřízená Stiny Forrsové. Ta se do Švédska přistěhovala z Berlína, kde pracovala na prestižních případech vražd. Je odbornicí na místo činu, ale my se s ní setkáváme ve chvíli, kdy je kvůli svým svérázným vyšetřovacím metodám degradována mezi policejní nováčky. Stina je čtyřiatřicetiletá žena, která má daleko k průměrnosti nebo tuctovosti. Její pracovní i soukromé eskapády jsou čtenářsky velmi vděčné, a je proto škoda, že nedostaly víc prostoru.
Ingrid žije spořádaným životem s dětmi, vnoučaty a manželem pastorem. O jejím věku i starostech se dozvídáme postupně během čtení, což je jedna z věcí, která udrží váš zájem. Obě hrdinky jsou vám čím dál bližší a vy jste zvědaví na jejich minulost a na to, co prožívají. Ingrid trápí jistá věc, která dokáže potrápit i čtenářky blížící se důchodovému věku. Díky tomu se s ní starší generace čtenářů bez problémů ztotožní. Mně byla bližší neřízená střela Stina, která mi připomínala excentrické Velké detektivy z klasických detektivek.
Už na prvních stránkách dojde k hrůzné vraždě, a protože si Ingrid neví rady, přizve do vyšetřování Stinu, která přijíždí na místo činu se zbytkovým alkoholem v krvi a myšlenkami na to, s kolika muži se to vlastně v noci vyspala. Mrtvola je přivázaná ke stromu v areálu, kde se koná lukostřelecký turnaj v kostýmech. Autoři pouze nepopisují, co se děje, ale dovolí vám plně se vžít do děje a podlehnout atmosféře. Popisy jsou tady surové a naturalistické. Příběh se vám pouze neodehrává před očima, ale vy ho vnímáte všemi smysly. Tady se nenudíte ani ve chvíli, kdy je na scéně pouze jeden člověk. Sledujete jeho chování, nahlédnete do jeho myšlenek, ale hlavně cítíte všechno, co dotyčný. Ať už jde o strach, o chlad či o bolest, to všechno sdílíte s hrdiny knihy.
Autorům sedí dialogy, které jsou čtivé, inteligentní a vtipné. Komické situace se svědky v kostýmech vystřídá děs, když si uvědomíte, co všechno vrah provedl.
Rozbíhá se pátrání a ke slovu se dostává policejní aparát. Pokud máte rádi krimi romány, pak si přijdete na své. Autoři vám detailně popisují, co všechno je nezbytné k vypátrání vraha. Pokud vás policejní postupy nebaví, nic se neděje. Autoři váš zájem udrží počtem mrtvých, který stoupá závratnou rychlostí. Frekvence a způsob vražd jsou ryze thrillerové. V jisté fázi přichází na řadu politika a náboženství. Vyšetřovatelky se budou muset vrátit do historie a oprášit si své vědomosti o studené válce. Nechci příliš prozrazovat z pointy, ale rozhodně se nebojte, že by detektivka sklouzla do politického thrilleru, kde by se vraždilo jen kvůli názorům.
„Jako zvěř“ je dobře napsaná severská krimi, která má všechno, co od seveřanů očekáváte. Navíc je tady i jedna zápletka, která by obstála v klasické detektivce – hádance. Stejně jako se vyvíjí příběh, vyvíjí se i postavy obou vyšetřovatelek. A řeknu vám, že tyhle dvě dámy vám dokážou připravit řadu překvapení. schovat popis