Před dvěma miliony let: dochází k prudkému vývoji mozku našich humanoidních předchůdců. Před padesáti lety: vznikají první programy umělé inteligence. Před pěti lety: stroje začínají myslet samy. Před týdnem: jeden lidský mozek s pomocí počítače proniká až ke Konečnému tajemství… Román Bernarda Werbera nás zavádí do srdce tajuplného a fascinujícího světadílu - lidského mozku. A autorovo originální téma dává ožít svéráznému literárnímu zpracování. Prolínání žánrových a stylových rovin vytváří totiž z Werberova napínavého příběhu surreálnou mozaiku investigativní žurnalistiky, lékařské sci-fi a thrilleru, v níž ovšem zaznívají i četné motivy z kulturní historie a ohlasy civilizačních a vědeckých mýtů.

Francouzský spisovatel BERNARD WERBER (* 1961) patří k autorům, jejichž díla se vzpírají zavedeným žánrovým škatulkám. Vybaven rozsáhlými znalostmi z desítek vzájemně odlehlých vědních oborů píše svým osobitým chladným stylem příběhy, které navzdory tomu, že se skládají z mnoha dílčích epizod a motivů, nepostrádají silný literární výraz a jednotnou dějovou linii. Je až neuvěřitelné, že spisovatel, který dokáže zábavnou a čtenářsky přístupnou formou využít ve svých knihách poznatky z kulturní historie a entomologie, fyziky a antropologie, šamanismu a astronomie či medicíny a religionistiky, měl údajně v dětství problémy s pamětí! V mládí zanechal studia práv, aby se mohl věnovat žurnalistice; živil se jako volný novinář a několik let přispíval do vědecké rubriky časopisu Le Nouvel Observateur. V osmdesátých letech začal pracovat na svém fenomenálním románu Les fourmis (1991; česky Mravenci, 1998). Než se dočkal vydání, autor jej nesčetněkrát přepracoval a dokonce si doma nainstaloval umělé mraveniště, aby mohl každodenní život a válečná tažení svých drobných hrdinů lépe pozorovat. K příběhu nakonec připojil dvě pokračování a navrch přidal naučnou prózu Le livre secret des fourmis (1996; Tajná kniha mravenců). schovat popis