Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Herní fenomén Warcross je pro některé únikem z reality, jiní si díky němu přijdou na slušné peníze. Hackerka Emika je na mizině. Aby si přivydělala, zariskuje a nabourá se do mezinárodního turnaje ve Warcrossu. Jenže omylem se ocitne ve středu dění a přes noc se stane celebritou. Dokonce dostane...
číst celé
Herní fenomén Warcross je pro některé únikem z reality, jiní si díky němu přijdou na slušné peníze. Hackerka Emika je na mizině. Aby si přivydělala, zariskuje a nabourá se do mezinárodního turnaje ve Warcrossu. Jenže omylem se ocitne ve středu dění a přes noc se stane celebritou. Dokonce dostane od tajemného tvůrce Warcrossu nabídku, která se neodmítá. A tak Emika zamíří do Tokia, kde odhalí spiknutí, které by mohlo mít nedozírné následky.
schovat popis
- Nakladatel: COOBOO
- Kód:
- Rok vydání: 2018
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 320
- Šířka balení: 14.5 cm
- Výška balení: 20.5 cm
- Hloubka balení: 3.5 cm
- Váha balení: 512 g
Recenze
.
➖ Vůbec žádné!
.
Celkově: Pro mě jedna z nejlepších knih vůbec! Warcross je moje srdcovka a mohla bych ho číst stále dokola. Od Marie Lu ještě doporučuji trilogii Legenda, ta je také skvělá! A Hideo je naprosto skvělý!!
Zasazení příběhu do Tokya je velmi osvěžující a příjemná změna.
Emika je báječná postava a ihned jsem si jí oblíbila. Tiše jí závidím její duhové vlasy, obdivuju, jak u umí na skatu plus její hackerské schopnosti a chtěla bych hrát Warcross jako ona.
Je to zajímavé, má to spád a skvělé postavy. Bohužel hlavního záporáka zřejmě odhalíte asi v půlce knihy. Tohle bylo prostě bohužel předvídatelné, nicméně pěkně vymyšlené.
Navíc musím uznat, že jedním velkým lákadlem byla i obálka Warcrossu. Já jako člověk, který se často nechá strhnout právě přebalem, jsem se do ní zakoukala ihned. Prostě pestrá škála barev a jsem v tom až po uši. Velký díl samozřejmě nese i samotný obsah a tematika. Když jsem knihu četla, měla jsem dojem, jako bych objevila mix Ready Player One (díky té technické části) a Hunger Games (díky soutěži, boji o život, později i reálný, souboji týmů a tak podobně). Tak nějak to na mě dýchalo těmito dvěma příběhy, které jsem měla neustále před očima, a vzniklo z toho nové spojení.
Co se týče počítačového světa, tak jsem se chvílemi docela ztrácela. Samotná hra mě občas mátla, protože jsem si nedokázala všechno tak nějak pospojovat. Nejhorší ale byly momenty, kdy jsem nevěděla, jestli jde o realitu či už jsou online. Protože občas chyběly informace, abych věděla, zda se připojili nebo ne. Obvykle šlo o ty části, kdy se mluvilo o aréně a divácích, netušila jsem, jestli je aréna součást nějakého místa, kde to všichni vidí nebo je uměle vytvořená a všichni sedí doma... Takže kromě této části, která mi komplikovala čtení nejvíc, bych neměla žadných větších námitek.
Hlavní hrdinka byla sympatická. Zaujalo mě i to, že z ní autorka nedělá neporazitelného génia, a že dochází i k omylům a chybám. Že ne vždy si Emika dokáže poradit. Z počátku to působí dost ohraně, protože změny v jejím životě jsou dost okaté. V jednu chvíli jsem si dokonce říkala, že už je to klišé zase tady, zase čtu po tisící to stejné. Nicméně se všechno začne stáčet určitým a překvapivým směrem. Nejvíc asi ke konci. Ale víc neřeknu.
Jsem ráda, že velká část příběhu se odehrává ale v našem světě a ne v počítačovém jako u Ready Player One či u podobných knih. Sice jde o takové osvěžující a netradiční prostředí, o kterém se často nepíše, ale časem by mě to přestalo bavit. Ze začátku jsem měla tedy strach, že právě o to půjde, ale nakonec byl opak pravdou. O to více jsem si to užila. Intriky, nebezpečí, především hackeři kam se podíváš, velký svět budoucnosti a nejrůznější vychytávky, všichni posedlí virtuálním online bytím.
S velkým očekáváním jsem sledovala dění a přemýšlela, kde je zakopaný pes. Ale abych řekla pravdu, tak jsem Hidea i Zera odhadla hned téměř na začátku, i když autorka se mě snažila zmást, jak jen to šlo. Takže nešlo ani o velké překvapení, přestože jsem chvíli váhala a zvažovala, že své dojmy změním. Konec už byl jedna velká jízda. Večer se mi chtělo docela spát, blížila se půlnoc, ale těch posledních padesát stránek jsem musela pokořit, jinak bych neusnula. Začátek trošku pomalejší, prostředek se míchala ohraná písnička s něčím novým, ale závěr stál opravdu za to... A teď hurá na pokračování...
Příběh je poměrně jednoduchý, zlouna jsem až do poloviny knihy čekal jiného, ale potom to bylo až bolestivě jasné. Tempo svižné a kniha tak nějak samospádem uteče, ani nevíte jak.
Největší slabinou celé knihy je překvapivě samotný Warcross. Celá hra je takový freestyle, že můžete očekávat prakticky cokoliv a to nefunguje. Ledoví draci, létání, dynamit a nic z toho, povoleno je vše. A tím se naprosto ztrácí napětí.
Warcross bylo takové příjemné překvapení, u kterého se nebráním dalšímu dílu, ale nijak na něj nespěchám.
Zaprvé, skvělá hlavní hrdinka, do příběhu jsem se sice prvně musela dostat, ale pak to mělo rychlý spád a byla to opravdu pecka, moc doporučuji
Svět Warcrossu totiž jede na podobné notě - máme zde virtuální realitu, do které se člověk dostane za pomoci brýlí. Tam, kde RPO má nějaký účel - hledání easter eggu a zabránění sixerům ovládnout OASIS - Warcross zprvu žádný nemá. Na první pohled se jedná o hru, ve které trávíte většinu času, ale nemáte žádný cíl. Žádnou motivaci pro zlepšení, ale počkat, vždyť on je tu onen šampionát, jehož úkolem je co vlastně? Nemám nejmenší ponětí.
Jako čtenáři jsme hned vhozeni do příběhu, který se ze začátku může zdát jako, že nemá hlavu ani patu, ale opak je pravdou. Autorka to má opravdu promyšlené, ale já jsem v tom plavala. Důvodem byla nepřehlednost a opravdu mi nesedla Emika, a co si budeme povídat, i Hideo mi přišel divný.
O to horší pro mne bylo pochopit tu za vlasy přitaženou a naprosto předvídatelnou romantickou linku mezi nimi, kterou autorka do knihy zakomponovala.
Nepřehlednost, chaotičnost, a vůbec smysl pro orientaci jsem v této knize hledala vážně těžce. Od první strany jsem byla vhozena do budoucnosti, kde jsou létající skateboardy a virtuální realita na denním pořádku. Ale všechno o další úroveň komplikuje vyspělá moderní technologie, kdy brýle jsou nahrazeny kontaktními čočkami. V tu chvíli už jsem opravdu byla v koncích, nedokázala jsem od sebe odlišit realitu a virtuální svět.
Autorka si s Warcrossem rozhodně vyhrála, myslela nejen na hlavní postavy, ale také na vedlejší, kterým bych přála pro pokračování více prostoru, ale také myslela na aktuální problém - hackerství a temný web (v případě Warcrossu, je to temný Warcross, území hackerů a zločinců uvnitř hry). A tím mě opravdu dostala a mile překvapila, protože tohle téma není tolik v young adult knihách zažité.
Bohužel se ale kniha nedokázala vyhnout tomu nejdůležitějšímu bodu, a tím je předvídatelnost.
Už z prvních pár kapitol mi bylo okamžitě jasné, že mohu očekávat romantickou linku, a za sebe mohu říci, že jejím příznivcem nebudu. Hideo mi přišel chladný, odtažitý a arogantní, a i přes to, že jsem s Emikou měla ze začátku neshody, ke konci jsem si k ní začala tvořit nějaké sympatie, tak doufám, že si to druhým dílem u mne vylepší.
Co mne ale u konce zaskočilo - a dosud netuším, zda v dobrém či špatném - jsou dva zvraty, které kompletně mění pohled na celý příběh. Ten první mně napadl, kdežto ten druhý, ten jsem neočekávala.
Celkově vzato, jsem knihu pěkně sepsla, ale musím uznat, že mně dokázala zaskočit a vtáhnout do děje - hlavně na konci - kde jsem jen otáčela strany, abych věděla, jak se to vyvrbí. A povím vám, vzalo mi to vítr z plachet.
Hodnocení čtyři hvězdičky se může zdát vysoké, ale pro mne kniha byla takový hezký nadprůměr - nespíš 3,5 kdybych tak hodnotila.
Knihu bych doporučila raději mladším čtenářům - jak holkám, tak klukům - kteří jsou zapálenými fanoušky do různých počítačových her a virtuálních světů. Jen od knihy nemějte zkreslenou představu propagací, jako jsem měla já. Není to druhé RPO, ale má to své kvality, které každý musí najít sám.
Skvělý nápad ten Warcross, ale po první třetině jsem se u čtení začala nudit. Postavy mě vůbec nezaujaly. Romantická linka šla úplně mimo mě. Ještě teď si v hlavě říkám, co to jako mělo znamenat?!
Čtivý styl autorce nezapřu, díky němu jsem to i zvládla dočíst do konce. Později mě překvapila historie hlavního hrdiny, která mě zas dostala zpátky na palubu, ale chtěla jsem od toho mnohem víc. Kdyby to mělo víc dílů, nejspíš bych to ukončila první knihou, ale abych měla klidné spaní a věděla, jak to všechno dopadne, dám Wildcard šanci.
Po dlouhých filozofických úvahách jsem došla k závěru, že tohle prostě není knížka pro mě, četla jsem ji jen a pouze proto, že ji četl každý, ale sama od sebe bych po ní nesáhla.
Chválím za ten konec, ten mi přišel hodně dobře napsaný a vzbudilo to ve mně malou touhu vědět, jak to bude dál.
Spousta lidí tvrdí že je příběh tak jednoduchý že už v půlce věděli jak to dopadne. Já jsem teda asi hodně natvrdlá ale všechno mi došlo ve stejnou chvíli jako Emice a byla jsem taky stejně překvapená. Už jen z tohoto důvodu se těším až budu číst další díl a dozvím se víc.