osobně mě kniha nenadchla, ale bude to tím, že je pro věk kolem 15 let myslím. byla jsem zkrátka už kapku stará. ale má všechno co byste mohli chtít - boj proti misogynnímu systému, sapfickou hlavní dvojici, neočekávané zvraty a napětí. ale je to opravdu pro young čtenáře YA literatury
ani nedokazu popsat jak strasne se mi tato kniha libila. precetl jsem ji celou asi do dvou dnu protoze je tak strasne ctiva a uzasna. cele cteni jsem byl uplne napjaty a ten polot twist ke konci jsem vubec necekal ale bylo to uzasny. kniha je s POC a Lgbtq+ reprezentaci. absolutne tuhle knihu zboznuji a na 100% doporucuji!!!!!!
Je to retelling na snad nejznámější pohádku, Popelku. Ale nečekejte žádné „Žili spolu šťastně až do smrti.”, tahle verze je trochu temnější. Popelka je už 200 let po smrti, ale lidé si její příběh čtou před spaním jako bibli a každý rok se pořádá ples, kde si muži vybírají manželky. Prý aby ženy žily pohádkový život se svým manželem, který se o ně stará jako princ o Popelku. Jenže pravda je trošku jinde. V tomhle příběhu jsou ženy jen majetek, nemají žádná práva a domácí násilí je na denním pořádku. Král je tyran a všichni se musí řídit jeho pravidly. Naše hlavní hrdinka je lesba, což je v příběhu samozřejmě nemyslitelné. Ten námět zní podle mě hrozně zajímavě, ale zpracování mě až tolik neoslnilo. Vůbec jsem se nemohla začíst, dokonce jsem knížku chtěla odložit. Nakonec jsem se začetla a v jednom bodu mě to i začalo bavit. Romantická linka mě vůbec nezaujala, postavy neměly žádnou chemii podle mě. Postavy byly fajn, nejvíc jsem si oblíbila Constance. Druhá polovina knihy byla výrazně lepší než ta první, nejvíc mě bavilo, když se příběh točil kolem “víly kmotřičky”. Ale přiznám se, že i přes to, že jsem příběh tolik neprožívala, tak ten konec mě dojal.
Recenze
Popelka je už 200 let po smrti, ale lidé si její příběh čtou před spaním jako bibli a každý rok se pořádá ples, kde si muži vybírají manželky. Prý aby ženy žily pohádkový život se svým manželem, který se o ně stará jako princ o Popelku. Jenže pravda je trošku jinde. V tomhle příběhu jsou ženy jen majetek, nemají žádná práva a domácí násilí je na denním pořádku. Král je tyran a všichni se musí řídit jeho pravidly.
Naše hlavní hrdinka je lesba, což je v příběhu samozřejmě nemyslitelné.
Ten námět zní podle mě hrozně zajímavě, ale zpracování mě až tolik neoslnilo. Vůbec jsem se nemohla začíst, dokonce jsem knížku chtěla odložit. Nakonec jsem se začetla a v jednom bodu mě to i začalo bavit.
Romantická linka mě vůbec nezaujala, postavy neměly žádnou chemii podle mě.
Postavy byly fajn, nejvíc jsem si oblíbila Constance.
Druhá polovina knihy byla výrazně lepší než ta první, nejvíc mě bavilo, když se příběh točil kolem “víly kmotřičky”.
Ale přiznám se, že i přes to, že jsem příběh tolik neprožívala, tak ten konec mě dojal.