"Dva roky předtím, než otec odešel z domova, řekl mojí matce, že jsem strašně ošklivá," zahajuje své vyprávění dospívající Giovanna, hlavní hrdinka nového románu Eleny Ferrante. Světoznámá autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s dalším podmanivým příběhem o cestě z dětství do...
číst celé
"Dva roky předtím, než otec odešel z domova, řekl mojí matce, že jsem strašně ošklivá," zahajuje své vyprávění dospívající Giovanna, hlavní hrdinka nového románu Eleny Ferrante. Světoznámá autorka ságy Geniální přítelkyně přichází s dalším podmanivým příběhem o cestě z dětství do dospělosti. Giovanna, která prochází zásadní proměnou během dospívání, vzpomíná, jaký zničující vliv na ni měla otcova slova, jež zaslechla ve dvanácti letech. Své rodiče, vzdělané učitele pohybující se v intelektuálních kruzích, zdánlivě neporazitelné a milující, začne vnímat jinak. Když se ptá, proč se nikdy nesetkala s rodinou svého otce, setkává se se lží, přetvářkou a spletitými vztahy. Klíčovou v jejím odcizení se stává teta Vittoria žijící v dělnické čtvrti, kterou otec kdysi „odříznul“.
Ferrante zůstává i v tomto románu věrna Neapoli, tentokrát je to Neapol 90. let minulého století. Giovanna se zmítá mezi dvojí tváří města – bohatou, s maskou kultivovanosti, a chudou, divokou a vulgární. Italské vydání Prolhaného života dospělých doma vzbudilo senzaci. Kniha vychází současně v 25 zemích světa.
Netflix a italská produkční společnost Fandango podle knihy chystají seriál.
schovat popis
Recenze
Tento příběh má opravdu mnoho vrstev, hledání sama sebe, rodinné vztahy, sociální rovina, a další a další. I přesto je děj velice pozvolný. Dává tak však ale vyniknout úžasnému jazyku, atmosféře Neapole a spoustě intimních pocitů a emocí, kterými je kniha protkaná.
Problém jsem měla s hlavní postavou, Giovannou. To, že mi byla šíleně nesympatická dávám stranou, ale ač jsem žena, nějak jsem se s ni nedokázala ztotožnit a velká část jejího prožívání mi byla dost cizí.
Knížka je to neskutečně čtivá, je to psáno s lehkostí a samozřejmostí, okamžitě mě to zaneslo do příběhu a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. To, jak byl popsán pohled do mysli třináctileté slečny, mě moc bavilo. Ale i to, jak na rodinné tajemství nahlíží různí lidé a každý to vidí jinak.
Je zde ukázána Itálie. Při čtení jsem si hledala v mapě Neapol, jednotlivá místa a ulice. Italská nátura je zde také dobře vylíčena, jejich temperament i výbušnost. Tetu Vittorii mám doteď před očima.
Nečekejte však žádnou velkou akci, ač se v knížce pořád něco děje, ale spíše myšlenkové pochody a přemítání nad životem dospělých. I přesto to má určitý spád a nutí Vás to číst dál.
Z knížky mě více bavila první polovina, v té druhé, jak Giovanna rostla a dospívala, mi to přišlo více zdlouhavější a už mě to tolik nepohltilo. Ale když to vezmu jako celek, tak jsem si knížku moc užila.
I zdánlivě nevinná poznámka může dítě poznamenat na celý život
Kniha vcelku drsným způsobem ukazuje, jak je každé dítě zejména v období dospívání „křehké“ a jak jej může i zdánlivě neškodná poznámka poznamenat do konce života. Stejně jako jiní, i já si z dětství pamatuji řadu „křivd“, které mě provázejí i během mého dospělého života, ať chci nebo ne. Rozhodně je tedy dobré, čas od času si připomenout, že i v žertu pronesená poznámka se může někoho dotknout a zanechat neviditelný šrám, tím spíše, pokud se jedná o dítě v procesu dospívání.
Deprese, která neodchází
Celá kniha na mě díky svému tématu působila velmi depresivně a smutně. Události, které se v knize odehrávaly, měly vždy nějaký negativní podtext, který příběh neopustil ani na chvíli. Korunu tomu nasadil stejně depresivní závěr „dospění“ hlavní hrdinky. Sérii Geniální přítelkyně od stejné autorky (nebo možná autora?) jsem si nesmírně užívala, tato kniha byla spíše zklamáním. Rozhodně ne proto, že by se jednalo o pokles kvality psaní, ale právě pro uvedené ponuré téma, které zahrnovalo především lhaní, pletichaření, nevěru, zbabělost a všudypřítomnou pokleslost společnosti.