Recenze knihy Běsi z temného hvozdu - Petr Jaroněk

Zákaznická podpora

222 703 143

Po-Pá 8:00-17:00

Zboží celkem 0 Kč

Běsi z temného hvozdu

Petr Jaroněk

260 Kč

Slunečního světla ubývá. Bohové opustili zemi a ztemnělou krajinou se plíží běsové. Vprostřed hvozdů se v osamocených chýších a osadách skrývají poslední lidé. Před spáry démonů je chrání chatrné hradby nebo bariéry z kouzel. Kruté časy zde přečkává i lovec Mladen a dívka Dobrava, kterou... číst celé

Nakladatel: Argo
Kód:
Rok vydání: 2020
Jazyk: Čeština
Vazba: Taschenbuch
Počet stran: 196
Šířka balení: 14.5 cm
Výška balení: 20.5 cm
Hloubka balení: 1.8 cm
Váha balení: 255 g

Recenze

Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.

Recenze od Mara K.

Temný hvozd dýchá hodně hutnou atmosférou a hlavně ohrožením a něčím ukrytým ve stínech a pod listím. Z knihy vyznívá takové osamocení a někdy až tíseň. Hrdinové jsou mladí a zmatení, moc nerozumí světu kolem sebe, ale učí se mu ubránit a bojovat. Zatím neví, že se chystá i velká válka. Komornější a ponuré putování hvozdem přechází i v epické scény a bitvy. Kniha mě bavila atmosférou a napětím, taky krásným jazykovým zpracováním. První autorovu knihu si taky rád někdy přečtu.

17/03/2021

Recenze od Josef

Tahle knížka působí trochu jako experiment. Na začátku se mi líbilo, jak děj plyne od postavy k postavě, napříč místy a dokonce časem. Přitom zcela plynule a samozřejmě. Něco se objeví v jedné scéně, a další scéna na to naváže vysvětlením, přitom se mimochodem zmíní o něčem z prologu, a tak dále. Celé se to i nějak sejde na konci, všechno je spletené a zakončené a povrchově to i dává smysl. Prostřední část už bohužel tak vymazlená není, spousta scén působí náhodně, někdy až skoro zbytečně. Co mě ovšem ze čtení vytrhovalo je próza a způsob vyprávění. Děj jde chvíli lineárně a docela hluboko v hlavě jedné postavy. Pak přejde na odlidštěný popis zvnějšku, jako kronika. Pak zase jde zpět do hlavy postavě, jenže přeskočí z jedné hlavy do druhé pětkrát v během několika odstavců bez ladu a skladu. Všude se to hemží spoustou barvitých přirovnání. Připadá mi trochu jako by autor házel slova na zeď a zkoušel co ulpí, ale pak už neřešil tu beztvarou hromadu steklou dole. Někde z toho vyplyne výborný a zajímavý popis, a někde jsou v pokusu o zajímavost přirovnání tak absurdní, až mě to vytrhne z děje. K tomu bych ještě přičetl nemyté hordy zcela děsivě nepatřičných adjektiv. Postavy jsou jen povrchově načrtnuté. Žádná mě nezaujala. Až tak, že když některá zemřela, nestálo mi to ani za pokrčení rameny. Chvílemi autor zaměňuje sprostá slova za osobnost, kterou dotyčnému prostě nedal. A dialogy tím trpí. Občas jen trochu, občas brutálně. Děj sám knihu neutáhne. Je tam, funguje, ale to je tak všechno. V tu chvíli plochost postav dost bolí, jelikož v knize potom už nezůstane nic co by stálo za zmínku. Takže číst se to dalo, nijak hrozně jsem se nenudil, hlavu a patu to má, ale rozhodně žádná sláva. Do budoucna doufám, že autor zásadně učesá a vypiluje technickou stránku psaní, protože potom by z toho mohl vzniknout velmi unikátní styl. Zatím jsme, Svarogužel, dostali spíš soubor pokusů a omylů.

2/03/2021