Poetická próza Ozim s podtitulem Tesařské črty dává nahlédnout do zanikajícího světa málomluvného starého norského tesaře. Jeho život, ale i dávné řemeslné postupy vidíme pohledem člověka-emigranta, cizince, který se během společného soužití s tesařem seznamuje s jeho řemeslem, jimiž byly...
číst celé
Poetická próza Ozim s podtitulem Tesařské črty dává nahlédnout do zanikajícího světa málomluvného starého norského tesaře. Jeho život, ale i dávné řemeslné postupy vidíme pohledem člověka-emigranta, cizince, který se během společného soužití s tesařem seznamuje s jeho řemeslem, jimiž byly utvářeny staré dřevěné stavby v Norsku, a poznává hlavně víc tesařovu rodinnou historii, severskou krajinu a její obyvatele.
Text knihy Ozim je psán jazykem plným metafor a básnických obrazů. V obecnější rovině v něm najdeme zároveň výzvu k návratu ke kořenům, k opuštění současného způsobu života, jenž mnohdy opomíjí a lhostejně ničí staré věci, takže zapomíná kvůli novému na staletím osvědčené šetrné postupy nebo způsoby chování člověka k přírodě i k sobě samému. Knihu doplňují barevné dřevoryty Jana Jemelky.
schovat popis
Recenze
Obálky sice nejsou poutavé jako ty od Hosta a Arga a Paseky (a obálky prodeji určitě pomáhají), ale obsahově rozhodně zaujmou právě tím, jak jsou odlišné od mainstreamu.
Ozim mě upoutal tím, že autor pochází ze stejného kraje, že žije v Norsku, že pracuje s dětma - jop, zaháčkoval mě autor, ten jeho medailonek je totiž velmi originální a úsměvný. Takže jsem se začetla a... usmívala se. Nostalgicky po něčem, co jsem nezažila, ale co se autorovi podařilo nádherně vykreslit. Návraty ke kořenům ve mně vždy zarezonují.
Krátká, ale velmi velmi silná perla.