Nemilosrdná epická fantasy na pomezí Hry o trůny a Gladiátora vypráví o světě zmítaném věčnou válkou a o mladíkovi, který se stane jedinou nadějí svého lidu na přežití. Národ Omehijců bojuje už bezmála dvě stě let ve válce, kterou nemůže vyhrát. Ti, kdo mají štěstí, se rodí s mimořádným nadáním: Jedna žena ze dvou tisíc má schopnost přivolávat draky. Jeden muž ze sta se dokáže magicky proměnit ve větší, silnější, rychlejší stroj na zabíjení. Všichni ostatní jsou podřadní, postradatelní pěšáci, jimž je souzeno pouze bojovat a umírat.
Mladý Tau, muž bez zvláštních schopností, si to uvědomuje, má ale plán, jak přežít: nechá se zmrzačit, předčasně odejde z vojska a usadí se, aby se oženil, opatřil si děti a domov. Jenže k tomu nedostane příležitost. Jeho blízcí jsou brutálně zavražděni a jeho zármutek se rychle mění v hněv. Upne se pouze k myšlence na pomstu a svůj život zasvětí nemyslitelnému cíli. Stane se nejlepším bojovníkem, jaký kdy žil, mužem ochotným zas a znovu zemřít…
Román Hněv draků je úvodním svazkem krvavé, originální a především strhující fantasy série, kterou mnozí označují za „nejlepší fantasy posledních let“.
- Nakladatel: Argo
- Kód:
- Rok vydání: 2022
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 528
- Šířka balení: 14 cm
- Výška balení: 20 cm
- Hloubka balení: 5.4 cm
- Váha balení: 758 g
Recenze
*
Co mě hodně brzdilo a to především ze začátku, tak velké množství pojmů. Časové intervaly, roky, vojenské jednotky, nadávky, pro všechno tu byly nové názvy, což trochu znesnadňovalo orientaci. Nakonec jsem tomu přišla na kloub, ale chvíli to trvalo. Přece jen to knize přidalo na 'fantazijní kráse', protože to čtenáře více oddělilo od našeho světa.
*
Na knize mi nejvíc asi vadily dlouhé pasáže popisující boje a cvičení v armádě. Já chápu, že je potřeba čtenáři předvést, jak se hlavní hrdina přerodí, zvlášť po určitém zvratu, který mu totálně změnil život i plány na budoucnost. Ale je skutečně potřeba těmto věcem obětovat dobrou půlku knihy? Opravdu nekecám, minimálně padesát procent na to padlo...
*
Což mě vede k postavám. Ty jsem si opravdu oblíbila. Sice z počátku Tau působil dost zvláštním dojmem a myslela jsem si, že ho ráda mít nebudu, ale ten se tak změnil, až jsem sama nechápala a především zírala. I ostatní byli hrozně fajn, někteří na počátku působili jako neurvalci, válečníci žijící jen pro boj a podobně, aby nakonec ukázali i jinou stránku. Kniha je plná zvratů a nečekaných momentů, že nikdy nevíte, s kým se rozloučíte. V každé chvíli čekáte, koho autor odepíše a nikdy si nemůžete být jistí, co přijde. Někdy mě to mrzelo, jindy jsem s tím souhlasila... Tohle mě neskutečně bralo dech.
*
Kniha je prvotina a je to na ní místy poznat. Jsou tu určité mezery a nedostatky, ale po dočtení je všechny autorovi odpustíte. Sice jsem tomu nevěřila, do poslední chvíle jsem čekala, říkala jsem si, že názor na knihu si udělám po poslední stránce, stále jsem myslela, že tomu nakonec dám jen tři hvězdičky, ale nemůžu. Bylo to krásné překvapení a na přelomu srpna a září okamžitě řeším pokračování. Navíc si tuto knihu potřebuji pořídit i papírově. Poslední věc, která mi trochu vrtá hlavou, tak její název... Přijde mi, že moc nevystihuje obsah...