Jaké to je, zabalit si dvoje boty, slovník, zamknout pražský byt a po třicítce začít nový život v kultuře, která není vaše vlastní? Když se novinářka Jana LeBlanc přestěhovala do Ameriky, vzala do ruky blok, tužku a sepisovala všechno, co se naučila: jak v cizině hledat přátele, přestat se...
číst celé
Jaké to je, zabalit si dvoje boty, slovník, zamknout pražský byt a po třicítce začít nový život v kultuře, která není vaše vlastní? Když se novinářka Jana LeBlanc přestěhovala do Ameriky, vzala do ruky blok, tužku a sepisovala všechno, co se naučila: jak v cizině hledat přátele, přestat se litovat, porodit, vychovávat dvojjazyčné dítě, jíst velké večeře a nepřibrat u toho, nerozvést se, když se úsměvné kulturní rozdíly promění v nesnesitelné, nebo co odpovídat na otázku, kde se jednou nechá pohřbít. Tam, kde byla kdysi doma, nebo v zemi svého muže? Vtipně, sebeironicky, s okouzlující otevřeností a s nadhledem napsaná kniha potěší každého. Rozesměje vás, pokud jste daleko od domova nebo máte s životem v cizině jakoukoli zkušenost. A pohladí ujištěním, jak dobře se žije v Česku – kdybyste náhodou měli pocit, že jinde ve světě to je určitě lepší.
schovat popis
Recenze
Dost mě pobavily pasáže líčící situace, kdy se Jana ocitla s nemocným synem v americké nemocnici, kde jim všichni otevírali své náruče ... anebo její těhotenství a porod ... a další. Člověk s průměrným platem by mohl nabýt dojmu, že takové to tam má úplně každý. Rozhodně nemá (pokud není manželkou bohatého a vlivného člověka).
Přesto, že nezapomíná zmínit, že si uvědomuje, že život, v němž se ocitla, není srovnatelný se životem těch, kteří v Americe tvrdě dřou, aby si vydělali na nájem, je její pohled místy hodně naivní. Působí dojmem, že takto je to opravdu všude. Není. Zkušenosti, o kterých vypráví, jsou zkušenostmi manželky vlivného a bohatého muže a ženy, která se pohybuje v kruzích zcela jiných, než průměrný smrtelník.
Jedna hvězdička za pokus pobavit čtenáře.