Niterná zpověď jedné z nejvýznamnějších dánských autorek dvacátého století \nV Dánsku již kultovní trilogie, původně vydaná ve třech útlých knihách, zavádí čtenáře do Kodaně mezi třicátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Tove Ditlevsenová vypráví svůj životní příběh: pocházela z prostého dělnického prostředí a snažila se z něho co nejdříve uniknout do světa literatury. Kniha zobrazuje složitá ženská přátelství, manželství bez citu a porozumění, mateřství a nechtěná otěhotnění, milostná vzplanutí, rozpolcení mezi dvěma muži, závislost na alkoholu a drogách, ale především závislost na psaní. \nAutorka se v pouhých sedmnácti letech stala slavnou básnířkou, ovšem věnovala se i psaní novel, románů, povídek, esejů a především memoárů. Svůj život ukončila roku 1976 sebevraždou. Ačkoliv ji soudobá kritika kvůli dělnickému původu i prostému faktu, že je žena, nebrala příliš vážně, nakonec se vypracovala v jeden z nejnaléhavějších hlasů dánské literatury dvacátého století a se stejnou intenzitou oslovuje čtenáře po celém světě i dnes. \n–––\nNezpochybnitelné mistrovské dílo, které dokáže zaplnit jistý druh vnitřní prázdnoty. […] Tak trochu jako kdybyste zjistili, že hrdinky neapolské tetralogie Eleny Ferrante opravdu žily.— The New York Times \n \nV dnešní individualistické kultuře se spisovatelé tak často zaobírají vlastním životem, že se čtenář brzy začne nudit. Jako hotové zjevení stojí proti této tendenci bezohledná zpověď Tove Ditlevsenové z roku 1971 — autorka je ve svém líčení života podle středostavovských norem zcela nekompromisní, ovšem tato neúprosnost ve stejné míře dohání i ji, její manžele a okolí.— Weekendavisen \n \nAčkoliv je Kodaňská trilogie jen malou částí autorčina mimořádného odkazu, už sama evokace souboje ženy z dělnické třídy s představiteli kulturní elity nebo s vlastními démony z ní dělá mistrovské dílo.— The Guardian