Tajemná barabizna a spisovatelka, která se vrací do rodné vsi a odhaluje temnou minulost \nHavířovina je chátrající dům v malé vesnici. Povídá se o ní, že přitahuje všechno špatné — lidé tu umírají nebo přinášejí neštěstí ostatním. A možná se tu zjevují i duchové… Matčina zdánlivě nepodstatná poznámka, že z komína Havířoviny opět stoupá kouř, vyvolá v hrdince románu nutkání zjistit, jestli se v tajemném a pravidelně opuštěném obydlí skutečně odehrává něco nadpřirozeného. Chce o tom napsat knihu, která jí má po trpké životní zkušenosti a neúspěšné literární dráze konečně přinést vysněný úspěch. Na dobrodružné výpravě do minulosti se však kromě cizích osudů setkává i se svými starými strachy — a poznává nové. Není to nakonec tak, že nahlédneme-li do svého nitra, každý v něm najdeme nějakou svou Havířovinu? \nOd autorky úspěšných románů Šalina do stanice touha a Démon ze sídliště \n–––\nMyslím si, že Havířovina je o dost jiná knížka než ty předchozí. I když jsem člověk, který zrovna nezbožňuje změny, v psaní docela ráda experimentuji s různými žánry, postavami a prostředím. S cynismem tu pracuji minimálně, i když občas asi přece jenom lehce vytryskne. Nejspíš je to dáno mým pohledem na svět, který — zjednodušeně řečeno — vnímám jako tragikomický.— Iva Hadj Moussa, autorka \n \nUvěřitelnost vyprávění umocňuje výborně postavená figura vypravěče: nejen jazyk a styl, kterým vypráví, ale hlavně myšlenkové postupy jsou dobře odpozorované a přesné.— Petr A. Bílek, Respekt, o knize Démon ze sídliště