Citlivý a mimořádně krásný příběh o pomíjivosti a o tom, jaké to je prožívat život po svém.

Manželé po třicítce bydlí v malém pronajatém domku v klidné části Tokia, on je redaktor, ona korektorka, pracují z domu a prožívají klidný život. Jednoho dne si chlapec od sousedů osvojí toulavé koťátko. Kočka dostane jméno Čibi, což znamená „maličká“, a brzy začne objevovat sousední zahrady. Tak se stane, že jednou zabloudí i na zahrádku manželského páru. Další den přijde znovu a nakonec se odváží vstoupit do domku. Manžele tento tajemný host fascinuje. Čibi je svobodný duch, chladná a zářivá jako paprsek světla. Bydlí u nich a nebydlí. Patří jim a nepatři. Manželé jí kupují dobroty, pozorují její dovádění v zahradě a rádi si o ní povídají. Život jako by pro ně byl najednou příslibem něčeho víc — dny jsou jasnější a barevnější. Příběh překypuje drobnými radostmi a okamžiky ohromující poetičnosti, a pak se něco stane…

Někdy se bestsellerem stane knížka, od níž by to člověk nečekal. Toto je něžná, přemýšlivá a opravdu poctivá kniha, která nic nepředstírá a na nic si nehraje. - The Guardian\n \nTy nejlepší romány jsou často takové, které nás změní. Zůstávají s námi jako malé zázraky. Je to vzácný poklad, krásný a hluboký, nesmíte si ho nechat ujít, ať už jste milovníkem koček, nebo ne. - Juan Vidal, NPR\n \nNádherný, propracovaný příběh, který překypuje filozofickými postřehy, humorem a důvtipem. - Publishers Weekly\n \n \nTakaši Hiraide (nar. 1950) je japonský autor se širokým literárním záběrem. Největší část jeho díla tvoří poezie, ale publikoval také sbírky esejí, biografie či cestopisy. Je profesorem na Akademii výtvarných umění v Tame, kde je členem Institutu antropologie umění. V současné době žije v Tokiu se svou ženou, básnířkou Micijo Kawano. Kniha Kočičí host (2001) získala japonskou Cenu Šóheie Kijamy a stala se bestsellerem Sunday Times aNew York Times.