Lebeděvův román odvozuje svůj název od srpnových událostí protigorbačovského puče z roku 1991. Před sídlem KGB je stržena socha Felixe Dzeržinského, zdá se, že se rodí nové století a „děti srpna“, mladí vítězové z moskevských ulic, doufají v rychlou demokratizaci země. Jeden z nich, vypravěč a hlavní hrdina knihy, si říká „Ta stará děvka, státní bezpečnostchcípla! Už nade mnou nemá moc, nemá moc nad nikým!“\nA tehdy se mu dostává do rukou deník babičky, ve kterém zaznamenala rodinnou historii, avšak zcela utajila tajemství své lásky a dokonce i jméno vypravěčova dědy, jenž se prý ztratil v roce 1942. Kdo byl tento člověk, který se jednou v noci vrátil nečekaně z fronty, hýřil v restauracích a patrně měl ženy i v jiných městech? Agent NKVD, informátor? A vybrala si ho babička, jejíž rodina byla postupně decimována válečnými lety a stalinským terorem jen proto, aby ji ochránil?\nVypravěč začíná pátrat po stopách ztraceného předka a rozmotávat spletité klubko rodinných vztahů i tragických dějin bývalého Sovětského svazu. Jeho hledání mu přinese navíc i zvláštní obživu: nechává se najímat lidmi, jejichž příbuzní zmizeli v gulagu, aby našel jejich stopy či alespoň jejich hroby. Při svých dobrodružných cestách používá falešné dokumenty a dostává se na nejrůznější místa bývalého Sovětského svazu, hledá hroby uprchlých vězňů ve  stepích Kazachstánu, v Karélii objeví obludnou komunitu tuláků, mentálně retardovaných lidí a psů, udržovaných ve strachu za ostnatým drátem bývalým vězeňským dozorcem, dostává se do vojenské márnice blízko čečenské fronty…\n A spolu s ostatními dětmi srpna postupně přichází o iluze. Do prezidentského křesla se dostává někdejší agent KGB Putin a odkudsi se vynořuje nová tajná bezpečnost, o nic méně hrozivá než její předchůdci. „Kde byl ten moment, od něhož už nebylo návratu?“ táže se hrdina a nachází mrazivou odpověď: „Takový moment neexistoval. Socha byla stržena, ale železný Felix neopustil Lubjanku, stál tam neviditelný… minulost se vrátila a my v ní musíme žít.“