Českokrumlovská spisovatelka Helena Braunová, která je širší veřejnosti známa především čtyřdílným historickým románem „Láska a hřích Oldřicha z Rožmberka“ a sérií knih o českokrumlovském tajemnu, se v této knize vrací do počátku šedesátých let minulého století, kdy se jako osmnáctiletá dívka rozhodla osamostatnit a přestěhovala se z Kladna do jihočeského pohraničí. Její poutavě líčený životní osud na Šumavě, je hustě protknut příběhy, bájemi a pověstmi, které v té době zaznamenala od šumavských pamětníků.