Za občanské války ve Spojených státech se v Texasu neobyčejně rozmnožil dlouhorohý skot. Protože přitom ani po válce nebyly hned k dispozici trhy, kam by bylo možno prodávat toto skoro nezměrné požehnání texaské dobytkářské oblasti, nemohli si tamní rančeři dovolit držet si k práci s dobytkem kovboje. Stáda se pásla bez dozoru člověka. Neměla totiž cenu ani svých kůží. Nikdo si už nedával tu námahu, aby jako majitel své rok staré kusy označkoval. A tak bylo v Texasu obrovské množství, celé statisíce dobytčat bez vypálené vlastnické značky. Pro takový volný dobytek se ujalo anglické slovo „maverick“. Jistý pan Maverick, jeden z největších texaských rančerů, totiž jako první přestal svoje kusy značkovat. A protože se krávy, nenesoucí žádnou značku, časem velmi rozmnožily a rozšířily na území o rozloze jednoho evropského království, bylo je později možno potkat všude. Předpokládalo se, že pocházejí z chovu pana Mavericka, a všichni v Texasu jim proto říkali po něm. A tak se brzy začalo říkat „maverick“ každému neoznačkovanému hovězímu kusu, který se už živil sám bez mateřské pomoci a jehož majitele nebylo možno stanovit. V Texasu tou dobou žilo mnoho zájemců o tyto volné kusy. Nejeden později velký a významný chovatel dobytka v té zemi začínal tehdy jako honák „mavericků“ a svoje základní stádo si opatřil s lasem v ruce. Náš příběh popisuje cestu tří kovbojů, kteří si také pochytali stádo volných dobytčat a vydali se s ním hledat pastvinu svých snů.\n