Recenze Krev mé krve

Krev mé krve
Hlavní hrdinka se ve vzpomínkách vrací k svatbě, šťastnému manželství a nejkrásnějším okamžikům, kdy držela v náručí právě narozené dítě. Přivedla na svět čtyři a po smrti manžela je s vypětím všech sil a za cenu těžkých obětí sama vychovala. Tím nejdůležitějším v jejím příběhu je však láska... číst celé 

Recenze

4
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Kniha nám klade otázky, co vlastně především formuje člověka. Jsou to geny? Výchova? Nebo něco vyššího? Co je tolik důležité dětem dát, aby z nich vyrostli dobří a spokojení lidé? Jak je možné, že mezi sourozenci, i přes stejný přístup, jsou takové rozdíly? ... Velmi čtivá kniha. Psaná hodně jednoduše, co do jazyka, nicméně odkrývající ne-jednoduchá témata, myšlenky, emoce. Příběh o mateřské lásce, ale i rodičovské bezmoci.
30/04/2018
Avatar uživatele
Kniha byla velmi emotivní a zároveň jednoduchá. Příběh vypráví matka čtyř dětí, "Aby nakonec jedno zavraždilo druhé.,, Příběh matky čtyř dětí, která za svými dětmi stojí za jakýchkoli podmínek, ale je to dobře? Měla by to dělat ? Neměla by jednou říct NE ? Příběh o postoji matky. Příběh o jedné výchově a jiných životech. Jak to, že z jedné té stejné výchovy, vyrostou naprosto jiní lidé. VRAH. AKTIVISTKA. BUDOVATEL. MATKA.
29/04/2020
Avatar uživatele
Pro mne to bylo první intenzivní setkání s pocity ženy - milenky, ženy - rodičky, ženy - matky. Na klíčové okamžiky knihy (a života hrdinky knihy) nezapomínám dodnes - a že už je to let, co jsem knížku naposledy mel v ruce... I film mě zaujal, jenže knížka se mi zdála lepší. A co mě ještě fascinovalo: ta forma vyprávění slovníkem prosté ženy... chvíli se člověk brání, ale pak, když ho to pohltí, je to dokonalé... tak trochu podobně jako u knížky Malý velký muž...
6/04/2020
Avatar uživatele
Krev mé krve je rozhodně kniha, která ve vás zanechá smíšené pocity. To, že vás donutí nad jejím obsahem přemýšlet ještě pár dní po jejím přečtení značí dost i její kvalitě. Styl vypravování je prostý, jen mi ze začátku chybělo oddělování přímé řeči a vedlejších vět. Vše je psáno v souvětích a neodděleno čárkami. Ale teď již k obsahu. Nedokážu si představit že matka odpustí svým dětem všechno a zároveň bude všechny milovat stále stejně ať už jí přináší radost nebo jen utrpení. Láska až za hrob a to doslova! Ale hlavní hrdinka mi přišla opravdu naivní.
6/11/2017