Po dlouhý čas nebyl v Evropě za krále zvířat pokládán lev, nýbrž medvěd, vnímaný jako dávný předek člověka. Kult medvěda sahající do prehistorických dob pronikl i do ikonografie a pověstí středověku a narazil na odmítavý postoj křesťanských teologů.
Francouzský historik Michel Pastoureau se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku: vybíjením medvědů, proměnou respektované šelmy v cirkusové zvíře, prosazováním lva na zvířecí trůn. Jako historik kulturních dějin svoji studii dovádí až do moderní doby, kdy se setkáváme s posledním ozvukem dávného úzkého vztahu mezi paleolitickým člověkem a medvědem, a zamýšlí se nad fenoménem šelmy, která se stává hračkou - plyšovým medvídkem - strážným andělem dětských snů a zároveň předmětem adorace. schovat popis