Kniha pojednává o etniku Toradžů, jež obývá provincie Tana Toraja a Toraja Utara v jižní části indonéského ostrova Sulawesi. Práce se zabývá jejich kulturou a soustředí se na nejvýznamnější soudobý toradžský rituál - pohřeb. Její jádro je rozděleno do dvou kapitol - první z nich představuje etnikum Toradžů a důležité aspekty jejich kultury, druhá kapitola je založena především na výsledcích terénního výzkumu autorky. Zabývá se tím, co se stane s duší zesnulého člověka podle náboženství Aluk Todolo, jak musí pozůstalí naložit s jeho tělem a do jaké míry společenský původ ovlivňuje ještě i v současnosti typ a délku funerálního rituálu. Cílem této knihy je nastínit podobu funerálního rituálu v jeho původní formě a zachytit zásadní sociální a náboženské změny, ke kterým dochází v toradžské společnosti od počátku 20. století, kdy na jejich území vstoupili první nizozemští misionáři. Autorka knihy se snažila zjistit, do jaké míry jsou soudobé toradžské rituály synkretickým útvarem - snoubí se v nich totiž autochtonní víra Aluk Todolo a zvykové právo adat s nově přijatými náboženstvími. Práce tedy poukazuje na to, jak nově přijatá náboženství ovlivnila podobu rituálů, soustředí se zejména na jejich formální a principiální významové posuny. schovat popis