Kniha má za námět tragickou událost, ke které došlo před 100 lety - avšak místo podrobného popisu dějů na potápějící se lodi se věnuje tomu, co se dělo na lodích, které byly nejblíže katastrofy a buď se do záchrany zapojily (CARPATHIA), nebo nezapojily (CALIFORNIAN), a proč.
Právě tomu PROČ se autor nejvíce věnuje a snaží se najít odpověď na záhadu, proč bezpečnostní předpisy selhaly a proč nemohli být zachránění všichni trosečníci (což bylo reálně možné).
Po úvodní kapitole, která je věnována nepříznivým povětrnostním vlivům na severním Atlantiku a jejich dopadu na ztráty lodí, následují dvě kapitoly věnované lodím CARPATHIA a CALIFORNIAN a zkušenostem a povahovým vlastnostem jejich kapitánů.
Další kapitola je věnovaná bílým světlicím, které TITANIC vystřeloval jako tísňový signál a hypotézám, proč je kapitán CALIFORNIANU a jeho důstojníci pokládali světlice za něco jiného než signál v nouzi. Tato kapitola tvoří myšlenkové jádro knihy a nese v sobě největší náboj. Kapitola Záchrana za svítání popisuje záchrannou akci CARPATHIE, následující kapitola popisuje události po připlutí CARPATHIE a CALIFORNIANU do USA a co se dělo, když se světová veřejnost o katastrofě dověděla a odhalil se její rozsah.
Závěrečné kapitoly se věnují vyšetřování na půdě USA a následnému šetření a soudu v Británii. Pod vtipným názvem Flotsam and Jetsam (plovoucí náklad a odhozený náklad, což jsou termíny lodního pojišťovnictví) pak autor v epilogu líčí další osudy interesovaných rejdařství a vlastně dopad, jaký měla katastrofa TITANIKU na osobní lodní dopravu. V dodatku jsou ještě uvedeny úřední dokumenty jak z amerického, tak britského vyšetřování a knihu uzavírá autorova poznámka.
Závěrem se dá říci, že kniha Noc, kdy se potopil Titanic nemá v česky psaných či přeložených knihách obdobu. Je to první dílo v českém jazyce, které se věnuje odvrácené straně katastrofy a popisuje ji z pohledu svědků, z nichž jeden, bohužel, zůstal opodál. Kniha je psána čtivě a přehledně a přináší spoustu údajů, které nebyly česky reflektovány (např. všichni tři zúčastnění radiotelegrafisté se znali z Marconiho školy).