Na tváři lehký smích, hluboký v srdci cit, dá se nad touto knihou parafrázovat romantického básníka, protože pro „hluboký v srdci žal“ v ní není místo. Spíše se v ní sranduje.\nAutor se svým bráchou si ve své hospůdce hrávají na chleby (prostě se pěkně tlustě namažou a manželky je doma potom pořádně osolí), povídají si o svých životních kotrmelcích a chechtají se kdečemu, třeba tomu, jak může jméno Tomáš Marný pomoci ke kariéře. Hlavně však mluví o největších záhadách mužského vesmíru – o ženách a o patentovaných (pozor, ne potentovaných!) receptech, jak je zvládnout, a o pohádkových láskyplných příbězích, které tvoří druhou dějovou linii knihy a na kterých občas nezůstane ani niť suchá. No, pohádkových, no, láskyplných – jak se to vezme. Na jednu stranu se v nich píše o nevyčíslitelném pokladu, o nadpozemsky hebounké noční košili, o drahocenných démantech v očích, ale také o rytíři, který se vydal osvobodit krásnou princeznu ze zajetí sedmihlavého draka, to osvobozování se jaksi zvrtlo a milému rytíři zůstala na krku místo princezny sedmihlavá dračice. Ani to ještě není vše, píše se v nich také o zamilované bouři a hromosvodu, který ji musel snášet, o zuřící sopce uprostřed líného oceánu, o černých pirátech přepadávajících rajský ostrov a o námořníkovi, který miloval a užíval si bouře. Fakt, nekecám.\nTřetí dějovou linii knihy pak tvoří barvité a hanbaté historky o jejich kamarádovi, protřelém proutníkovi a věčném smolaři medvídku Mívalovi (to není hrubka), který míval velký dům, krásné auto, výnosnou práci, přičinlivou manželku, krásné mladé milenky a pak najednou BUM BÁC a stal se z něj na stará kolena poloviční houmlesák, který shání ženy v nejlepších letech po inzerátech, aby se mohl vyspat v měkké posteli a vykoupat ve vaně s teplou vodou, o teplém jídle ani nemluvě.\nPoslední dějová linka je nezvyklá – autor doplnil knížku vlastnoručními ilustracemi, které vyprávějí příběh jeho velké lásky poněkud jiným, svébytným způsobem.\nA jak to všechno dopadne? Inu, je to knížka ze života, tak nějak tak. Ale abych nezapomněl, jen tak mimochodem se v ní píše, jak vesele a úspěšně překonat rakovinu, vlastně hned dvě. Užijte si tedy lásku v různých podobách, protože jí nikdy nikdo nemá nazbyt a je marnotratné a trestuhodné ji zbůhdarma pozbýt, zvlášť když vám může pomoci. Rovněž zjistíte, že i ty nejhorší věci, které vás v životě mohou potkat, vážnou nemoc nevyjímaje, vám mohou být k něčemu dobré a za jistých okolností vám také mohou pomoci. Však uhlídáte.\n \nVratislav Mlčoch\nLASKÁNÍ a SRANDOVÁNÍ rakovině navzdory\n3. vydání\nVydavatelství VRAM Brno 2021