Během výletu na Tahiti se Alec Graham se svými spolucestujícími vsadí, že dokáže stejně jako domorodci projít ohněm - je to přeci otázka víry a jeho víra v Boha je silná! Po absolvování rituálu se bohužel pan Graham pomátl. Myslí si, že je někdo úplně jiný a že pomatený je svět kolem něj -...
číst celé
Během výletu na Tahiti se Alec Graham se svými spolucestujícími vsadí, že dokáže stejně jako domorodci projít ohněm - je to přeci otázka víry a jeho víra v Boha je silná! Po absolvování rituálu se bohužel pan Graham pomátl. Myslí si, že je někdo úplně jiný a že pomatený je svět kolem něj - například ta srážka jeho výletní lodi s ledovcem uprostřed Mexického zálivu nebo ty nesmyslné aeroplanos, které z ničeho nic poletují po obloze namísto důvěrně známých, moderních cestovních vzducholodí... V biblických dobách podrobil Bůh víru nic netušícího Joba těžkým zkouškám. Nyní evidentně zkouší sílu víry Alexe Hergensheimera - ta je ovšem pevná jako skála, a to i ve chvíli, kdy konec světa opravdu nastane! A jeho víra jej vede i napříč Nebem až za brány Pekelné, protože jeho Margrethe není tam, kde by měla být - a nikdo neví, kde vlastně je... (ani vševědoucí Bůh!)
schovat popis
Recenze
Nábožensky smýšlející by se mohli poněkud pohoršovat nad Heinleinovou teologickou inverzí dobra a zla. Myslím, že by to byla tragédie, protože z široké škály náboženství, která se zde prolínají, se zdá být zcela zřejmé, že nejde o jeho verzi toho, jak by věci mohly být, ale jen o velmi kreativní zkoumání otázky "co kdyby...". Co kdybyste byli jen nešťastným pěšákem ve hře dvou opravdu mocných hráčů? Co kdyby se ukázalo, že nejsou nejmocnější? Co když oni sami nebyli příliš vysoko ve vesmírném potravním řetězci? Kam by vás to zařadilo?
Heinleinovi nikdy nechyběla kreativita a místy si myslím, že ji v této knize docela popustil uzdu. Jak už bylo řečeno, teologie je zjevně nespisovná a místy protikřesťanská. Je to docela zajímavé čtení, jen ho neberte do ruky se špatným očekáváním, do čeho jdete.