Jak nejlíp potrestat boha?Tím, že z něj uděláte smrtelníka!
Přesně tak dopadl bůh slunce Apollón. LUP! – a z nesmrtelného boha je šestnáctiletý kluk. Bez božských schopností a se spoustou nepřátel za zády se válí ve smradlavé newyorské popelnici. Pokud chce z téhle bryndy vyváznout se zdravou...
číst celé
Jak nejlíp potrestat boha?Tím, že z něj uděláte smrtelníka!
Přesně tak dopadl bůh slunce Apollón. LUP! – a z nesmrtelného boha je šestnáctiletý kluk. Bez božských schopností a se spoustou nepřátel za zády se válí ve smradlavé newyorské popelnici. Pokud chce z téhle bryndy vyváznout se zdravou kůží a dostat se zpět mezi bohy, musí přesvědčit Dia a získat jeho ztracenou přízeň.
Existuje jen jediné místo, kde může hledat pomoc: základna moderních polobohů známá jako Tábor polokrevných!
schovat popis
Recenze
Jako vždy se vše točí okolo polobohů a Tábora polokrevných. Setkáváme se starými známými, ale i s pár novými 'lidmi'. Co mě rozhodně nikdy nepřestane bavit je to, že Rick Riordan všechny své knihy, ať zapadají do jakékoli série, postupně provazuje, takže na sebe mohou odkazovat, mohou využívat postavy navzájem, události a tak podobně. A to mě opravdu ponouká k dalšímu zkoumání. Vzniká díky tomu nový svět v obrovských měřítkách...
Ani tady není výjimkou spousta dobrodružství a nějaké to napětí. Určitě se najdou i momenty, kdy jsem byla překvapená, veselá i vyvedená z míry. Prostě všechno jak má být. Možná je to už i ze zvyku, že jsem tak spokojená, ale určitě to není jen kvůli tomu. Konec zůstal připravený na další díl a na něj se moc těším. Docela mě i zamrzelo, že se to uzavřelo najednou tak rychle a já nemám po ruce pokračování. Ale to nevadí. Za chvíli vyjde díl z jiné série, takže se přesunu na čas jinam :-) Abych to shrnula, pro mě je to opět pět hvězdiček. Ale berte mě s rezervou. Já jsem na to asi ulítlá :-P
Kdybych měla říct jen to nejdůležitější (i když toho mám k této knize HODNĚ) byla by to obrovská pochvala Rickovi Riordanovi, který má mysl geniálního šílence, jak jinak by ho napadl zrovna takovýto příběh? Máte snad jinou teorii?
Jeho knihy se mi moc líbí a určitě se poohlédnu po jeho další tvorbě, doufám že bude stejně dobrá jako Apollónův pád.
Doporučuji :D
Ale jedno minus. Četla jsem předchozí série, ale i tak jsem se dost jsem se ztrácela v postavách a odkazech na události. Což je na prd, když na ně Apollonův pád navazuje
Apollón, bývalý bůh slunce, lékařství a hudby, i nadále zůstává uvězněný v těle pubertálního hocha Lestera a snaží se splnit úkol, který mu zadal jeho božský otec Zeus – osvobodit všechna pravěká orákula z držení Triumvirátu, aby odčinil své chyby a mohl se zase vrátit zpátky na Olymp. Dvě orákula už se mu za pomoci přátel podařilo vysvobodit, ale cesta za dalším čeká přímo před ním. I tentokrát se Apollón bude muset popasovat s pořádnou dávkou nebezpečenství a jak je tomu u polobožských výprav už zvykem, i s pořádně napjatým časovým intervalem.
Ale jinak je to typický Rick. Neskutečné množství jeho typického humoru prostě baví od začátku do konce. Vykouzlit úsměv nebo přímo záchvat smíchu pro něj není problém. Jednoduchý styl psaní s mořem akce jdou hezky na ruku dynamice. Za pojení nového se starým má autor prostě palce nahoru, protože zrovna toto skvěle nahrává jeho vtípkům. A co víc, nenásilným stylem prostě učí a vzdělává. V tomto jsou jeho knihy nejhodnotnější.
A Apollón? I sebestředné postavy jdou autorovi na jedničku. Sobeckost a vysoké sebevědomí jsou vlastnosti, se kterými by si tato postava rozhodně vystačila. No a nezapomínejme na provázanost s Magnusem Chasem a úžasným návratem do Tábora polokrevných.
Hlavní postava mi nedělala problémy a vcelku se mi série líbila. Jako oddechová kniha vůbec není špatná. Doufám, že bude další díl taky tak skvělý a snad i lepší.
Upřímně můžu říct, že jsem si užila každý okamžik téhle knihy a jsem s ní naprosto spokojená. Už jsem ani po Bozích Olympu nevěřila, že se ocitnu ve světě Percyho Jacksona, ale stalo se. Rick Riordan se tu pro tentokrát nevěnuje žádnému polobohovi, ale nýbrž jednomu z mých nejoblíbenějších bohů - Apollónovi. Samozřejmě tu nechybí ani humorný styl, kterými autor často popisuje spoustu situací a především ty vážné. Apollón s Meg tvoří zábavnou dvojku a najde se tam I spousta skvělých legračních scén. Já jsem si čtení knihy moc užila, líbilo se mi, jak jsem do první třetiny knihy vůbec netušila, kdo je vlastně záporák. Doporučuji, pokud se Vám líbily I ostatní knihy od autora, ale nečtěte to pokud jste nečetli Bohy Olympu, je zde možný spoiler.
Popravdě mě už spíš trochu děsilo, že se autor chce zase vrátit do "stejného příběhu" - jakože jasně, že ne úplně, jiný vypravěč a tak, ale... no rozumíte... Nicméně musím říct, že vytěžování mu jde líp než Johnu Flanaganovi, ten se opakuje daleko víc... Vůbec by tomu neublížilo, kdyby na začátek dal drobné shrnutí děje minulých knih, něco si pamatuju, ale nejsem Mnémosyné, a rozpoznat některé postavy mi chvilku trvalo... Ocenila jsem malé nahlédnutí do Nicova života...
Apollón jako hlavní postava byl brilantní nápad, chápu, že to nesedne každému, ale v kolika knížkách máte hlavní postavu, která je skutečně nesympatická? Plusové body za Apollónovo setkání s jeho dětmi a vývoj jejich vztahu, to se mi vážně líbilo. Celkově uspokojivé a zábavné.