Recenze Už zase skáču přes kaluže

Už zase skáču přes kaluže

Už zase skáču přes kaluže

84 Kč
Zobrazit knihu
Příběh malého Alana už dodal sílu a povzbuzení v nelehkých situacích mnoha generacím českých čtenářů. Však také vychází už poněkolikáté a byl podle něho natočen i film. Biografické vzpomínky z dětství autora, které prožil na australském venkově, se okamžitě staly bestsellerem. Když Alan onemocní... číst celé 

Recenze

8
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Tato kniha patřila k mým velmi oblíbeným knihám mého dětství. Nejde o zrovna veselý příběh. Je hodně smutný, ale je dost aktuální. Upomíná, jaké to je, když někdo onemocní obrnou. A jak převratné bylo vynalezení vakcíny na tuto chorobu. Chlapec je z Austrálie a nedostává žádnou šanci. Na nohy ho postaví, ale je to těžký boj a velká dřina. Je to velmi dojemný příběh. Velmi pěkný příběh. Jako dítě jsem ho milovala a ráda jsem se k němu vracela.
6/03/2019
Avatar uživatele
Připravte se na křehký, autentický příběh tehdy malého chlapce Allana, kterému bylo předurčeno strávit dětská léta na vozíčku, ale který přesto neskládá ruce do klína a žije dál i s tímto výrazným handicapem a i přes své znevýhodnění si splní své sny.
Knížka je poutavá, dojemná a nutí k zamyšlení. České čtenáře určitě zaujme věnování pana Marshalla, protože opravdu - v knize najdete věnování Československu. A to potěší.
14/08/2022
Avatar uživatele
Jeden Alan se bojí dělat ty náročné věci, lézt po horách a neustále nabádá toho druhého Alana, aby byl opatrnější a nechal ho někdy odpočinout. To je však pro druhého Alana popud k tomu, aby dokazoval stále více. Takže jestliže byl někdy Alan naštvaný kvůli své únavě, tak jedině na toho druhého Alana v něm, nikdy na jeho okolí či pána boha. Důležité jsou pro něho, asi jako pro každé dítě, vztahy s kamarády. Těch má kolem sebe spoustu a je mu mezi nimi dobře, protože se na něj nedívají divně, nelitují ho a dělají s ním tytéž věci, jako kdyby byl zdravý.
17/03/2021
Avatar uživatele
Tato kniha je autorovou biografií z let, kdy byl ještě školou povinný. Hrdinou je malý Alan, který dostane dětskou obrnu. Když se nemoc stále zhoršuje, je zavezen do nemocnice, kde stráví několik měsíců. Na nemocniční prostředí si poměrně rychle zvykne, stane se každodenní součástí jeho života. Pozná zde i jiné lidi, sestřičky, dlouhodobě nemocné pacienty. Svou nemoc však bere jako něco přirozeného, jako něco, co musí prožít. Nezlobí se za ni, ani nehází vinu na druhé.
25/02/2021
Avatar uživatele
Kniha je autobiografickým příběhem z autorova dětství, kdy ho zasáhla dětská obrna a on ochrnul na obě nohy. Jeho otec byl krotitelem koní a Alan si ho moc vážil a od raného dětství si přál kráčet v jeho šlépějích. Postihla ho ale dětská obrna a znehybněla mu obě nohy – jednu necítil vůbec a druhou ovládal jen z části. Alan podstoupil různé léčebné procedury a operace, ale nic mu nepomohlo. Velice pěkná kniha.
29/12/2020
Avatar uživatele
Pamatuji si, že jsem tuto knihu musela přečíst ještě na základní škole, kde jsme to měli jako povinnou knihu. Přiznám se, že mi toho v hlavě už moc nezbylo, vím však, že to vyprávěli o klukovi, který onemocněl dětskou obranou a léčí se, aby "zase mohl skákat přes kaluže". Nejvíc si pamatuji moment, kdy k němu chodil doktor aby mu rovnal pokrivene nohy. Tu bolest jsem si umělá až moc živé představit 😬.
31/03/2021
Avatar uživatele
Knihu jsem kupovala dceři jako povinnou četbu. Nadšená z ní není, ale co by člověk čekal od puberťáka. Možná v jiném věku by se líbila více.
14/02/2024
Avatar uživatele
Tuhle knížku mám bohužel dost zosklivenou. Dostali jsme ji jako povinnou četbu na základní škole a Parson, ale cokoli jako povinná četba prostě na me v te době fungovalo jako absolutní opak toho, co to mělo vyvolat. Takže jsem tuto knihu četla jen s krajní nechutí. A umím ji ocenit až dnes, po mnoha a mnoha letech. Je skutečně výborná, doporucuji, stojí z to najít si k ní cestu. Je plná naděje, skvělé...
14/04/2020