Nemohu tedy skrýt pocit, že mě závěrečný díl velmi zklamal. Autor načal tolik témat, které se nevyřešily a které se v posledních řádcích rozhodl zachránit klišé tématy, které tam neměly co dělat. První půlka knihy byla výborná; děj měl rychlý spád a od příběhu jsem dostávala přesně to, co má očekávání vyžadovala. V druhé polovině se autor snažil příběh nastavit love-story, která mi trhala uši a kterou by zvládl vymyslet každý podprůměrný autor. Také mi bohužel vadilo skákání o celá desetiletí dopředu, myslím, že by vůbec nevadilo, kdyby se vše ponechalo v tom samém roce. Od mého zklamání mě mohl zachránit pouze konec, který mě měl šokovat. Autor pouze jen potvrdil myšlenku, kterou nám řekl už na čtyřicáté straně.Samozřejmě, kniha sama o sobě by byla skvělá, kdyby nebyla součástí tak vynikajících titulů jako bylo Dítě číslo 44 a Utajovaný projev. Oba tituly bohužel nasadily laťku až příliš vysoko a autor ji už nedokázal překonat. Problémem také byla má obrovská očekávání a mé vysoké nároky. Naštěstí ale nevymizela plynulost a čtivost, kterou je autor známý. Kniha se tedy čte nezastavitelnou rychlostí i přes všechna negativa. I když byl Agent 6 nejslabším dílem celé série, i tak bych vás ráda donutila k tomu, abyste jí daly šanci. Sérii stále řadím k mým naprosto nejoblíbenějším a pevně věřím, že ji budu číst stále dokola.

Autor nám přibližuje část země, o které se příliš nemluví. Světové války zastínily něco hrozného, co se v Rusku dělo mnoho a mnoho let. Smith má všechny informace podložené, tudíž se při čtení vždy dozvíte něco nového. Jeho styl psaní zbožňuji a vřele doporučuji. První dva díly na vás budou působit tak dlouho, že kvůli nim nebudete moci spát ani normálně fungovat. schovat popis