Hawking a Mlodinow ve své knize Velkolepý plán přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad.
Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality? Jak to, že je vesmír tak přesně...
číst celé
Hawking a Mlodinow ve své knize Velkolepý plán přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad.
Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality? Jak to, že je vesmír tak přesně „vyladěn“, že je možné, abychom v něm mohli žít? A nestojí za tím nějaký „velký záměr“ svrchovaného tvůrce? Tyto základní otázky o podstatě vesmíru a samotné existence pojednávají za pomoci nejnovějších fyzikálních poznatků.
schovat popis
Recenze
Složité fyzikální a metafyzikální principy a teorie vysvětlené čtivou a velmi srozumitelnou formou - i z vás může být člověk znalý teoretické fyziky, teorie strun a dalších teorií, na kterých stojí dnešní moderní svět a budoucnost!
1. Nemá smysl odmítat filosofii jako celek, protože nic jako "celek filosofie" neexistuje. Neexistuje žádný světový názor, na němž by se shodli všichni filosofové. Existují jen rozliční filosofové, různé filosofické školy, směry, systémy a názory. 'Chrám filosofie', v němž by se modlili všichni filosofové k jednomu bohu, nebyl a nikdy nebude postaven. Každý filosofický systém se sám vnímá jako nadřazený, stejně jako každé náboženství tvrdí, že je tím jediným pravým.
2. Navíc, svým odmítavým postojem se Hawking paradoxně sám nevědomky přihlásil k jisté filosofii (či spíš meta-filosofii), kterou se ovšem filosofií bojí nazvat. I vyvracení filosofie je samo o sobě filosofickým gestem.
3. Filosofii se nelze zcela vyhnout. Jistá primitivní „nefilosofická filosofie“, filosofie s malým "f", se týká nás všech. Předpokládáme totiž, že věci nějak jsou a že jsou nějak poznatelné. Tedy předpokládáme určitou ontologii a epistemologii. Tato osobní "filosofie" tvoří pozadí našeho vnímání, uvažování, celého vztahu ke světu. Je však víceméně nevědomá a má tedy předsudečný charakter.
Hawking navíc neměl příliš hluboké znalosti filosofie. To lze ilustrovat hned na první kapitole jeho knihy, která se zabývá počátky filosofie. Text je plný nepřesností a chyb. A chybí tu mnozí antičtí filosofové, kteří by měli co říci dnešní fyzice, o myšlenkách východní filosofie ani nemluvě.