Tahle knížka se mi moc líbila. Jacqueline Wilsonová vždycky umí napsat takovou knihu, kde je zakompovaný smutek, radost, ale i poučení. Sice nevím, kolik Beauty bylo, ale odhaduji to tak na 11-12. Podle mě mohla mít trošku víc, ale ten věk vlastně nehrál skoro vůbec žádnou roli. Úplně na začátku jsem vlastně nevěděla, že to bude na téma domácí násilí, ale hned u druhé kapitoly to asi každému dojde. Beauty jsem si hned na začátku oblíbila. Vážně nechápu, jak ji mohla většina holek soudit jenom podle vzhledu. Ale ty ostatní holky se vlastně jenom opakovaly po jejich kamarádce, kterou každý obdivoval - Skye. Stejně vůbec nechápu, proč za ní všechny holky běhaly. A asi musely mít problém samy se sebou, když Beauty pořád nadávaly. Ona přece za svoje jméno nemohla a za to, jak vypadá taky ne. Na začátku jsem si říkala, že to s tím jejím tátou přece nemůže být až tak hrozné, ale pěkně jsem se mýlila. Jsem moc ráda, že se Beautyina máma rozhodla, že od něj odejdou, protože jinak by to bylo pořád horší a horší. Jak byly vždycky na začátku kapitoly ty obrázky, tak jsem vždycky odhadla, že se stane něco úplně jiného, než bylo v té kapitole :D. Takže je fajn, že to bylo tak šikovně namalované, aby to nešlo poznat. Jak byla kapitola 12. (o té narozeninové oslavě), tak jsem si myslela, že ta oslava nevyjde, nebo, že Beautyin otec zas bude mít nějaký záchvat vzteku, ale bylo to mnohem horší. Za to, co udělal Dárečkovi mu to fakt nikdy neodpustím. Teď už ho nenávidím navždy. Při té kapitole se mi chtělo normálně trochu i brečet. Byla to fakt hrůza. Nechápu, jak se do něj Dylis (Beautyina máma) mohla někdy zamilovat. No, a konec byl šťastný, jako vždycky :). A jsem za něj ráda. Za Dilly i za Beauty, prostě za obě jsem strašně moc ráda, že to dobře dopadlo. Sice nevím, jak to dopadlo dál, jestli na Dilly poslal Beautyin otec nějakou žalobu, ale já doufám, že ne a budu s tím i počítat. Mike mi přirostl k srdci a Rhona taky. Akorát jsem nepochopila, proč se prostě se Skye nepřestala bavit. Já bych se s takovým hnusným člověkem, co se posmívá ostatním teda nebavila. Nechápala jsem akorát jednu další věc a to je to, jak Beauty vždycky odpovídala na ty Samovy otázky v televizi, protože jí přece nemohl pokládat otázky, když mluvil k dalšímu milionu dětem. Asi si to Beauty jenom představovala, jinak nevím. Jsem moc ráda, že se to Beauty v tom Watchboxu povedlo a jsem ještě šťastnější, že Beauty bude mít svojeho králíčka a že se setkala se svým idolem. Strašně moc bych chtěla a strašně moc bych ocenila další díl, ale ten asi nebude. Ale byla to fakt strašně krásná a boží knížka a určitě si ji někdy zase ráda přečtu.
Recenze