Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě...
číst celé
Stojím před esesmanem na vratkých, třesoucích se nohou. Nemám odvahu pohlédnout mu do tváře… Přikládá bič k mému krku. Předpokládám, že zanedlouho do tohoto pohybu vloží veškerou sílu a přidusí mě tak, že nebudu moci dýchat. Za m je vše jinak. Zastrčí konec biče pod mou bradu a přinutil mě zvednout hlavu. Poddávám se jeho vůli, přivírám však oči, abych neviděla jeho obličej. "Otevři oči." Poslušně otevírám víčka a s hrůzou hledím do jeho modrých, téměř tyrkysových očí, které si mne prohlížejí. NEOBVYKLÝ PŘÍBĚH Za každým vytetovaným číslem na předloktí se skrývá krutý osud. Před námi se odvíjí dlouhých pětasedmdesát let utajovaný příběh Stefanie, která poznala peklo koncentračních táborů na vlastní kůži. Byla ženou význačného představitele domácího odboje a kvůli němu se dostala do Osvětimi. Jako rukojmí a oběť "mužské" války se sama ocitla na frontě. Jejím bojištěm byly táborové baráky, apelplac a kilometry drátů nabitých elektřinou. Hlad, selekce a ustavičné ohrožení života. Panický strach o děti, výčitky svědomí a bolest. Přesto však přežila. Prošla peklem Osvětimi, Ravesbrücku a Flossenbürgu, přežila pochod smrti. Velkou zásluhu na tom měl Jürgen, dozorce SS. Bylo to přátelství nebo již láska, co je spojovalo… Tento neuvěřitelný příběh nikdo nevymyslel, napsal jej sám život.
schovat popis
Recenze
Tato žena je představitelkou celého zástupu matek, sester a dcer, které nacistický režim trestal za to, že se jejich muži, otcové nebo bratři účastnili odboje.
Autorka svelmi zajímavě vykresluje válku z pohledu ženy, která se stává obětí systému a války mocností. Trpěla nejen ona, ale i její dcery, které byly od matky odloučeny. Kniha je vyprávěna hlasem matky a jejich dcer. Stručně řečeno: plastický obraz války, poutavě, napínavě a čtivě napsaný román.
Tato kniha je velmi čtivá, plná pocitů jak radostných, tak především strastných a bolesti. Hlavní hrdinka je mi velmi sympatická, je neskutečně silná a téměř nezlomná. Celý její příběh vyprávěný zde jsem takříkajíc prožívala s ní. Její mateřská láska je opravdová, krásná a vřelá. Tento příběh se od mnoha podobných liší tím, že Stefania není Židovka a do koncentračního tábora se dostane z jiného důvodu. Dílo je doplněno fotografiemi a poznámkami, kde je vysvětleno, co vše zanechal pobyt v Osvětimi na zvyklostech a životě Stefanii. Po psychologické stránce je to rozhodně zajímavý pohled. Knihu doporučuji k přečtení!