Nejnovější vydání knihy Nenásilná komunikace – Řeč života, publikované v roce 2022 nakladatelstvím Portál, je vylepšená a opravená verze vydání z roku 2008. Autorem knihy je Marshall Bertram Rosenberg.
Marshall B. Rosenberg byl americký psycholog, známý především díky jeho zápalu pro koncept nenásilné komunikace. Studoval pod vedením Carla R. Rogerse a v roce 1961 získal doktorát z klinické psychologie na univerzitě ve Wisconsinu. Byl zakladatelem mezinárodní organizace, Centra pro NVC, tedy nenásilnou komunikaci (nonviolent communication), jejíž základní pravidla a myšlenky přednášel po celém světě. NVC se soustředí na porozumění druhému, ale hlavně i sobě, na hlubší úrovni. Je pro ni podstatné hledat pocity a potřeby, které nemohou být na první pohled zřejmé, jelikož bývají za slovy schované. Její nejdůležitější body jsou vcítění, pozorování bez hodnocení, rozeznávání a vyjadřování pocitů, empatie, přijímání, ale hlavně, jak jsem již psala, napojení sám na sebe. Samotný Rosenberg neustále opakuje, že bez naslouchání a pozorování sebe samého, není možné správně pochopit naše okolí.
Kniha ve svých několika kapitolách shrnuje myšlenky tohoto užitečného druhu komunikování, ale i přes to se nejedná o žádnou nudnou a strohou učebnici. Výklad je prolitý zkušenostmi z praktického života, ilustračními příklady ve formě rozhovorů, či sem tam se objevujícími básněmi, které krásně sedí do aktuálního tématu a kolikrát dokážou zprávu zachytit lépe než obyčejný slovní výklad. Rosenberg své umění šířil po celém světě a do svých knih vkládá části své bohaté zkušenosti, a to ze všech možných kultur a situací, které skvěle pomáhají koncept pochopit. Myslím si, že tuto knihu si může přečíst každý. Nejsou tam žádné odborné a složité věty, které by bránily neodborné společnosti cokoliv pochopit. Proto je ideálním obohacením pro každou osobu zajímající se o zlepšení a porozumění své komunikaci, pro společnost, která používá hlubší druhy komunikace na denní bázi, jako například učitelé, vychovatelé a podobně. Knihu bych doporučila rozhodně zejména rodičům, jelikož tématu komunikace s dětmi, rodinnými příslušníky či partnery, je věnována značná pozornost.
V knize se nesetkáme s ilustracemi, vzhled jejích stran je prostý, ale přes to velice přehledný. Stránky obsahují poznámky pod čarou, důležité vysvětlivky v oddělených okénkách, výrazné nápisy a jednotlivé okruhy jsou rozděleny do několika kapitol. To zabraňuje slévání textu a pomáhá čtenáři od ztrácení se v informacích. Něco, co bych zde ráda vypíchla, jsou jednotlivá cvičení v některých kapitolách. Vypadají tak, že jsou rozdělena do dvou částí. V první části je několik vět, z nichž máme za úkol zakroužkovat ty, které jsou podle nás typickým příkladem určitého jevu, o kterém pojednává daná kapitola, například rozkazu. Ve druhé části se Rosenberg ke každé jednotlivé větě vyjadřuje a píše svůj vlastní názor, zda se o rozkaz jedná či nejedná a proč. Na těchto cvičeních jsem si vždy s radostí ověřila, že jsem dané téma pochopila a mohla se posunout v knize dál.
Jedna věc, co bych knize mohla vytknout, je asi místy se objevující “nereálnost”. Všechny taktiky se mi zdají být efektivní, promyšlené a chytré, ale někdy poněkud nepoužitelné do reálných scénářů. Nyní mám na mysli konkrétně jednu situaci, kterou bych si zde dovolila ocitovat. Jedná se o situaci, kdy jsme účastníkem nudné konverzace na večírku, kdy jedna osoba ze skupiny stále mluví, až jsme z toho otráveni. Rosenberg se zde zachová takto:
““Promiňte”, oslovil jsem skupinu lidí, se kterými jsem tam stál. “Cítím se nespokojeně, protože bych s vámi chtěl navázat bližší kontakt, ale náš hovor takový kontakt, jaký bych si přál, nevytváří. Chtěl bych vědět, jestli tento hovor uspokojuje vaše potřeby a pokud ano, jaké potřeby to jsou.””
Věřím, že je tato metoda účinná, a rozhodně nepochybuji, že vás této taktika zachrání z nezáživné konverzace. Myslím si ale, že kdybych si radu vzala k srdci a během konverzace s jinými lidmi toto pronesla, dostalo by se mi pouze nepochopení a zaražených pohledů. Asi bych si raději odposlechla onen nudný monolog.
Oproti tomuto bodu ale stojí řada pozitiv, které tato kniha má, a které jsem již nastínila. Marshall B. Rosenberg je osoba se zkušeností a vědomostmi a rozhodně ví, o čem mluví. Výklad je nenáročný, jasný a bohatý. Odnesla jsem si mnoho poznatků do života, které se mi spontánně vybavují během konverzací s lidmi. Kniha vás nenásilně donutí začít se soustředit na vaše i cizí potřeby a snažit se za slovy hledat více než to, jak zní na první dobrou. Proto bych toto dílo doporučila, jelikož vám to rozhodně něco dá.
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Recenze
Marshall B. Rosenberg byl americký psycholog, známý především díky jeho zápalu pro koncept nenásilné komunikace. Studoval pod vedením Carla R. Rogerse a v roce 1961 získal doktorát z klinické psychologie na univerzitě ve Wisconsinu. Byl zakladatelem mezinárodní organizace, Centra pro NVC, tedy nenásilnou komunikaci (nonviolent communication), jejíž základní pravidla a myšlenky přednášel po celém světě. NVC se soustředí na porozumění druhému, ale hlavně i sobě, na hlubší úrovni. Je pro ni podstatné hledat pocity a potřeby, které nemohou být na první pohled zřejmé, jelikož bývají za slovy schované. Její nejdůležitější body jsou vcítění, pozorování bez hodnocení, rozeznávání a vyjadřování pocitů, empatie, přijímání, ale hlavně, jak jsem již psala, napojení sám na sebe. Samotný Rosenberg neustále opakuje, že bez naslouchání a pozorování sebe samého, není možné správně pochopit naše okolí.
Kniha ve svých několika kapitolách shrnuje myšlenky tohoto užitečného druhu komunikování, ale i přes to se nejedná o žádnou nudnou a strohou učebnici. Výklad je prolitý zkušenostmi z praktického života, ilustračními příklady ve formě rozhovorů, či sem tam se objevujícími básněmi, které krásně sedí do aktuálního tématu a kolikrát dokážou zprávu zachytit lépe než obyčejný slovní výklad. Rosenberg své umění šířil po celém světě a do svých knih vkládá části své bohaté zkušenosti, a to ze všech možných kultur a situací, které skvěle pomáhají koncept pochopit. Myslím si, že tuto knihu si může přečíst každý. Nejsou tam žádné odborné a složité věty, které by bránily neodborné společnosti cokoliv pochopit. Proto je ideálním obohacením pro každou osobu zajímající se o zlepšení a porozumění své komunikaci, pro společnost, která používá hlubší druhy komunikace na denní bázi, jako například učitelé, vychovatelé a podobně. Knihu bych doporučila rozhodně zejména rodičům, jelikož tématu komunikace s dětmi, rodinnými příslušníky či partnery, je věnována značná pozornost.
V knize se nesetkáme s ilustracemi, vzhled jejích stran je prostý, ale přes to velice přehledný. Stránky obsahují poznámky pod čarou, důležité vysvětlivky v oddělených okénkách, výrazné nápisy a jednotlivé okruhy jsou rozděleny do několika kapitol. To zabraňuje slévání textu a pomáhá čtenáři od ztrácení se v informacích. Něco, co bych zde ráda vypíchla, jsou jednotlivá cvičení v některých kapitolách. Vypadají tak, že jsou rozdělena do dvou částí. V první části je několik vět, z nichž máme za úkol zakroužkovat ty, které jsou podle nás typickým příkladem určitého jevu, o kterém pojednává daná kapitola, například rozkazu. Ve druhé části se Rosenberg ke každé jednotlivé větě vyjadřuje a píše svůj vlastní názor, zda se o rozkaz jedná či nejedná a proč. Na těchto cvičeních jsem si vždy s radostí ověřila, že jsem dané téma pochopila a mohla se posunout v knize dál.
Jedna věc, co bych knize mohla vytknout, je asi místy se objevující “nereálnost”. Všechny taktiky se mi zdají být efektivní, promyšlené a chytré, ale někdy poněkud nepoužitelné do reálných scénářů. Nyní mám na mysli konkrétně jednu situaci, kterou bych si zde dovolila ocitovat. Jedná se o situaci, kdy jsme účastníkem nudné konverzace na večírku, kdy jedna osoba ze skupiny stále mluví, až jsme z toho otráveni. Rosenberg se zde zachová takto:
““Promiňte”, oslovil jsem skupinu lidí, se kterými jsem tam stál. “Cítím se nespokojeně, protože bych s vámi chtěl navázat bližší kontakt, ale náš hovor takový kontakt, jaký bych si přál, nevytváří. Chtěl bych vědět, jestli tento hovor uspokojuje vaše potřeby a pokud ano, jaké potřeby to jsou.””
Věřím, že je tato metoda účinná, a rozhodně nepochybuji, že vás této taktika zachrání z nezáživné konverzace. Myslím si ale, že kdybych si radu vzala k srdci a během konverzace s jinými lidmi toto pronesla, dostalo by se mi pouze nepochopení a zaražených pohledů. Asi bych si raději odposlechla onen nudný monolog.
Oproti tomuto bodu ale stojí řada pozitiv, které tato kniha má, a které jsem již nastínila. Marshall B. Rosenberg je osoba se zkušeností a vědomostmi a rozhodně ví, o čem mluví. Výklad je nenáročný, jasný a bohatý. Odnesla jsem si mnoho poznatků do života, které se mi spontánně vybavují během konverzací s lidmi. Kniha vás nenásilně donutí začít se soustředit na vaše i cizí potřeby a snažit se za slovy hledat více než to, jak zní na první dobrou. Proto bych toto dílo doporučila, jelikož vám to rozhodně něco dá.