Vánoční prasátko je příběhem, který jistě zaujme nejen dětské čtenáře, ale i ty dospělé. Autorka stvořila hlavního hrdinu, který nadevše miluje svou plyšovou hračku a bezvadně jej dokázala vykreslit.
Všechna dětská trápení i myšlenkové pochody malého kluka jsou popsány opravdu plasticky a tak netrvá dlouho a čtenář si ke Kubovi vypěstuje jakýsi vztah.
Už ze začátku se příběh dotýká i citlivějších témat, jako je například rozvod rodičů, který pro děti nikdy nebývá snadný. Autorka citlivě ukazuje, že po rozpadu manželství si oba rodiče pro dítě přejí jen to dobré, a i když dopady rozvodu a následných nových vztahů bývají mnohdy těžké, včetně stresu, který celou situaci notně doprovází, je nutné nelámat nad dětmi hůl a snažit se jejich zranitelnou dětskou duši pochopit.
Také síla přátelství, i všechna jeho úskalí, jsou zde krásně popsána a děti se jistě v mnoha situacích dokáží s hlavním hrdinou ztotožnit, díky čemuž si k němu už od začátku vypěstují kladný vztah.
Samotná Země Ztracených je opravdu zajímavě promyšleným světem, ve kterém se zjevují věci, které, nejen, že někdo ztratil, ale mnohdy to bývají také věci, které byly nahrazeny novými. Tento svět má svůj řád a jeho hlavním vůdcem je Ztráta, ze kterého mají věci, které zde žijí, opravdový strach.
Myšlenka tohoto světa je opravdu báječná a provedení, kdy věci ožívají, se mi také velice líbilo. Samotná Země Ztracených se potom dělí na několik částí, podle toho, v jakém stádiu se jednotlivé věci nacházejí.
Kuba, spolu s Čuníkem, musí projít celou Zemí Ztracených, aby našli Pašíka a přitom si musí dávat velký pozor, aby nebyli prozrazeni.
Jednotlivé části Země Ztracených se mi zdály maličko překombinované a chvílemi i nudné, ale při celkovém pohledu kniha působí vyváženě a svižně. Děj krásně odsýpá a my se pomalu posunujeme dál a dál. Během pobytu v Zemi Ztracených se děti také nenásilnou formou poučí a zároveň si příběh jistě zamilují.
Příběh obsahuje také ilustrace Jima Fielda, které jsou opravdu kouzelné, avšak, vzhledem k tomu, že kniha není nijak bohatě ilustrovaná, se mi zdá velká škoda, že jsou pouze černobílé. Díky tomu v ilustracích zaniká vánoční kouzlo, které by celý příběh krásně doplňovalo.
Takto jsou zde sice krásné ilustrace, ale, bohužel, nevyniknou v celé své kráse. Navíc mě to mrzí i díky tomu, že kniha je určena převážně menším čtenářům.
Vyvrcholení celého příběhu je opravdu úžasné, kouzelné a dojemné, přiznám se, že jsem u něj uronila slzu. Autorka celý příběh krásně a nenásilně uzavřela a zároveň jej doplnila o ponaučení.
Myslím si, že Vánoční prasátko je opravdu milým příběhem, který si malí čtenáři jistě zamilují.
Možná by na ně mohl čekat i pod stromečkem, co myslíte?
Recenze
Všechna dětská trápení i myšlenkové pochody malého kluka jsou popsány opravdu plasticky a tak netrvá dlouho a čtenář si ke Kubovi vypěstuje jakýsi vztah.
Už ze začátku se příběh dotýká i citlivějších témat, jako je například rozvod rodičů, který pro děti nikdy nebývá snadný. Autorka citlivě ukazuje, že po rozpadu manželství si oba rodiče pro dítě přejí jen to dobré, a i když dopady rozvodu a následných nových vztahů bývají mnohdy těžké, včetně stresu, který celou situaci notně doprovází, je nutné nelámat nad dětmi hůl a snažit se jejich zranitelnou dětskou duši pochopit.
Také síla přátelství, i všechna jeho úskalí, jsou zde krásně popsána a děti se jistě v mnoha situacích dokáží s hlavním hrdinou ztotožnit, díky čemuž si k němu už od začátku vypěstují kladný vztah.
Samotná Země Ztracených je opravdu zajímavě promyšleným světem, ve kterém se zjevují věci, které, nejen, že někdo ztratil, ale mnohdy to bývají také věci, které byly nahrazeny novými. Tento svět má svůj řád a jeho hlavním vůdcem je Ztráta, ze kterého mají věci, které zde žijí, opravdový strach.
Myšlenka tohoto světa je opravdu báječná a provedení, kdy věci ožívají, se mi také velice líbilo. Samotná Země Ztracených se potom dělí na několik částí, podle toho, v jakém stádiu se jednotlivé věci nacházejí.
Kuba, spolu s Čuníkem, musí projít celou Zemí Ztracených, aby našli Pašíka a přitom si musí dávat velký pozor, aby nebyli prozrazeni.
Jednotlivé části Země Ztracených se mi zdály maličko překombinované a chvílemi i nudné, ale při celkovém pohledu kniha působí vyváženě a svižně. Děj krásně odsýpá a my se pomalu posunujeme dál a dál. Během pobytu v Zemi Ztracených se děti také nenásilnou formou poučí a zároveň si příběh jistě zamilují.
Příběh obsahuje také ilustrace Jima Fielda, které jsou opravdu kouzelné, avšak, vzhledem k tomu, že kniha není nijak bohatě ilustrovaná, se mi zdá velká škoda, že jsou pouze černobílé. Díky tomu v ilustracích zaniká vánoční kouzlo, které by celý příběh krásně doplňovalo.
Takto jsou zde sice krásné ilustrace, ale, bohužel, nevyniknou v celé své kráse. Navíc mě to mrzí i díky tomu, že kniha je určena převážně menším čtenářům.
Vyvrcholení celého příběhu je opravdu úžasné, kouzelné a dojemné, přiznám se, že jsem u něj uronila slzu. Autorka celý příběh krásně a nenásilně uzavřela a zároveň jej doplnila o ponaučení.
Myslím si, že Vánoční prasátko je opravdu milým příběhem, který si malí čtenáři jistě zamilují.
Možná by na ně mohl čekat i pod stromečkem, co myslíte?
Od doby, co vydala svoji nejúspěšnější sérii knih sice uplynula nějaká doba, ale její styl psaní je stále stejně kouzelný, k téma Vánoce a magie je jako stvořená :)
Za mě ideální dárek dětem pod stromeček.
Doporučuji :D
Příběhy jsou krátké, velmi dobře a čtivě napsané, jednoduché na pochopení.
Nelze nemilovat! :-)
Každopádně je to moc pěkné vyprávění, z kterého si mají co vzít i dospěláci.
Nějakou extra vánoční atmosféru jsem z toho necítila, upřímně mi to přišlo i jako zbytečný prvek, že je to laděno do tohohle období, ale tak říká se, že zázraky se dějí o Vánocích, tak budiž :)
Celý námět je pěkně uchopený a myšlenka z toho plynoucí pěkná.
Kniha mi silně připomínala sérii animáků Toy Story, tématem, zpracováním i kvalitou.
Kniha se určitě zavděčí jak dospělým čtenářům, tak i dětem, protože tato autorka má své fanoušky po celém světě v různých věkových kategoriích. Zápletka v knize je moc hezká, neotřelá, plná fantazie a také s moc hezkým poselstvím. Knihu jsem kupovala jako vánoční dárek pro dceru, nakonec jsem ji přece přečetla i já sama.