Píseň sirény je temná a tak trochu pokroucená pohádka, která není typickým příběhem o princi, který zachraňuje princeznu, a vlastně ani naopak. Lira a Elian jsou tak trochu anti-hrdinové. Ani jeden vyloženě nestojí na straně dobra. Lira je krvelačná siréna, která bere srdce zásadně jen princům, no a Elias sirény loví. Oba mají ruce potřísněné krví. Jak příběh postupuje, oba zjišťují, že smrt rozhodně není správná cesta a válka není cesta jediná.
Nedokážu sice přesně učit, co mi chybělo na to dát knížce pět hvězdiček, protože jsou tu souboje, jsou tu tajemství, jsou tu lži a zrady, je tu romance od nepřátel k milencům, baddass ženy, super vývoj postav, krásné prostředí moře Každopádně, příběh Liry a Eliana si mě získal, to rozhodně, jen bych možná uprostřed potřebovala víc drama na to cítit ten správný srdcebol, který přišel v závěrečných kapitolách. Elian totiž sice Liře dlouho nedůvěřuje, ale vlastně ani neví, že jsou nepřátelé na život a na smrt. Sice se dohadují a oba mají vždycky po ruce uštěpačnou poznámku na cokoli, co ten druhý řekne, a je pro ně oba výzvou přimět toho druhého oněmět, ale vlastně jen jeden ví pořádně proč. No, jednoduše ráda trpím a chci, aby postavy trpěly pořádným vnitřním konfliktem, takže bych jim chudákům ještě přisadila . Možná odhalením Liry dříve.
Na Písni sirény je super, že je napsaná z pohledu obou hlavních hrdinů, což velmi umocňuje vývoj obou postav. Lira a Elian jsou dvě duše zatížené očekáváními světa ve kterém žijí. Lira je obávaná, krvežíznivá siréna, ale s nádechem lidskosti, a Elian je drzý, inteligentní, nebojácný, princ pirát! Poté co jsou tihle dva okolnostmi nuceni uzavřít křehké spojenectví, se oba začnou měnit způsobem, který si neuměli představit ani v nejdivočejších snech. A ta jejich cesta stojí prostě za to . Dvojí úhel pohledu také umně vyzdvihuje podobnosti mezi Elianem a Lirou - oba zoufale chtějí uniknout z okovů, které jim byly vnuceny. Mimochodem, já osobně nemohu ani v nejmenším souhlasit například s tím, že Lira je pes, která štěká, ale nekouše. Její příběh je podle mě hodně o tom vymanit se z přesvědčeních ve kterých vyrůstáme a z toho, co se od nás v rodině očekává. Konkrétně Lira se musí vymanit z toxického vlivu své matky, kruté Královny moří, prozřít a uvědomit si kým chce vlastně být jako člověk - pardon, jako siréna - a jako královna moře. Píseň sirény je jednoduše příběhem dívky a chlapce, kteří byli nuceni být lidmi, kterými být nechtějí.
Je zřejmé, že jde Píseň sirény je retellingem Malé mořské víly, ale kniha má pořád hodně co nabídnout. Vedle zajímavých morálně šedých postav, autorka do knihy vložila spoustu zajímavých prvků, které vás společně s postavami udrží u čtení i když celou dobu víte kam to všechno směřuje. Líbilo se mi třeba to, jak autorka do příběhu zakomponovala různé mýty a plynule je začlenila do svého světa, aniž by odváděla pozornost od hlavní dějové linie - například mýtus o králi Midasovi nebo příběh o zlaté huse.
Děj nepostrádá akci a dramatické momenty, do hlavních postav jsem se dokázala vcítit, vedlejší postavy mě bavily, bylo to drsné i vtipné, a worldbuildingu bylo na standalone akorát dost na to, aby se do tohoto fantasy světa dokázal čtenář ponořit a užít si cestu Liry a Eliana. Tenhle bezva pohádkový retelling doporučuji všem, co mají rádi temnější příběhy s postavami s ostrými hranami a slanou vůni moře. Z mého pohledu to za přečtení stálo .
Přečteno a zrecenzováno ve spolupráci s nakladatelstvím Ocelot a Megaknihy.
Recenze
Po každé chvilce strávené v tomto příběhu a skvěle vykresleném mořském světě i života na lodi jsem byla čím dál více nadšenější. Píseň sirény mě dokázala naplno pohltit a věřím, že si najde rozsáhlé publikum nadšených čtenářů a čtenářek.
Tito dva dohromady jsou opravdu úžasní, hlášky, chemie - to vše vás vtáhne do děje a nepustí.
Víc toho asi neprozradím, raději si běžte knihu rychle přečíst.
Jelikož jsem měla možnost si knihu přečíst v originále už před pár lety a nyní v češtině, mohu s čistým svědomím říct, že překlad se opravdu povedl. Všechny mé oblíbené části jsou stejně skvělé i v češtině. Tereza Schlöglová udělala s překladem skvělou práci, za kterou moc moc děkuji.
Děkuji i Megaknihy a nakladatelství Ocelot za možnost si český překlad přečíst a napsat pro vás recenzi!
Princ. Dědic nejmocnějšího království. Pirát. Kapitán jedné z nejobávanějších lodí. Lovec sirén. To je Elian.
Mám nový oblíbený retelling. Vždycky jsem chtěla příběh o pirátovi a nějaké nadpřirozené bytosti. A v tomto případě jsem dostala sirénu. Chemie mezi hlavními hrdiny neměla chybu. Oba dva jsem si hned od začátku moc oblíbila a schválně jsem čtení knihy prodlužovala.. nechtěla jsem se loučit.
Moc jsem si užívala slovní přestřelky mezi postavami (nejen hlavními) a co se týká romantické linky.. tohle prostě chcete číst. Klasická hate to love, která má vše, co nás na nich baví. Jsem z této novinky vážně nadšená!
Jen mě trochu mrzí, že na začátku kapitoly není vždy napsané, z jakého pohledu teď budeme číst. Dost by to čtenáři ulehčilo situaci, než aby musel postupně odhalovat, jestli je to Lira nebo Elian.
Píseň sirény doporučuji všemi deseti. Budete se smát, budete napnutý a 328 stran uteče jak nic. Mezi vycházejícími knihami se jedná o originální kousek, který se u nás (doufám) neztratí a bude vidět.
Předně je kniha inspirována Malou mořskou vílou a legendou o králi Midasovi, který byl znám tím, že čeho se dotkne, to bylo zlaté. V tomto případě je to pojaté velkolepě a spíše jako renomé samotného krále, zatímco v případě Malé mořské víly zaměnila vílu za sirénu. Jestli jste viděli kreslenou Disney verzi, tak malou mořskou vílu proměnila v člověka čarodějnice, vypadající jako chobotnice. I s tím se v lehce odlišné verzi setkáte. Sirény v tomto případě jsou tradiční, lákají svým zpěvem námořníky a topí je, uzmou jim srdce (doslova).
Proto je i v young adult začátek nečekaně surový a možná až trochu brutální, protože z úhlu pohledu sirény Liry v ich-formě předkládá, jak zabíjí mladého prince a schovává si jeho srdce stejně jako kdysi schovávala i srdce jiných princů. Proto se jí také přezdívá Zhouba princů a ví o ní široko daleko nad mořem i pod mořem každý. Její pověst ji předchází, ale jaká je siréna ve skutečnosti? Možná vás překvapí, že není v jádru tak brutální a necitelná. Ale jelikož podléhá královně, matce sirén, musí se podrobit... Zpětně pomocí vzpomínek vás zavádí i do dob, kdy byla potrestána za různé milé činy, a proto se nyní chová tak, jak se chová.
Oproti tomu princ Midas se cítí být víc mořským pirátem, který loví sirény než princem samotným. Jakmile se ocitne na suché zemi a ve svém království, jako by z něj veškerý elán vyprchal. Musí se přetvařovat. Sám sebou je jen se svou posádkou, kdy má po boku Kye a také tetovanou dívku. Ti patří k jeho nejvěrnějším a společně s nimi, a ještě dvěma stovkami dalších se plaví, aby zabíjeli sirény a chránili tak moře. I on sám se dostane do spárů sirény. Ale teprve mýtus o tom, že by mohl zabít královnu sirén a vyhubit všechny sirény ho přiměje, aby se vydal na dobrodružnou pouť ve stylu Indiana Jonese.
Nejspíš tušíte, že se na té pouti setká právě i s Lirou. Jak se z ní stane člověk si musíte přečíst, ale faktem je, že tito dva spolu prožijí ohromné dobrodružství, které má velkolepé finále, a ještě působivější tečku na závěr.
Jelikož se jedná o young adult, tak můžete očekávat spíše skutečně dobrodružství, poznávání a klamy i zvučné řinčení mečů při skutečném či cvičném zápase, ale minimum romance. Té se týká jeden polibek, a spíše se milostná linie rozvíjí na emocionální bázi, kdy si ti dva k sobě nachází cestu. Pokud toužíte po něčem vášnivějším, musíte sáhnout po jiné publikaci.
Více na (url)/2023/05/recenze-pisen-sireny-alexandra-christo.html#more
1. Absence mapy! To mě vážně nakrklo, jelikož se jedná o putování za něčím a hrdinové se logicky zastavují během své cesty na různých místech, takže haló…
2. Chybí označení, kdo zrovna vypráví. Líbilo se mi střídání vypravěčů, jen dalo práci se vždy zorientovat, kdo to zrovna je, což je škoda.
A klady.
1. Dobře vybudovaný a představený svět (ale mapa fakt chyběla).
2. Popisy akorát detailní, dějová linka měla spád a zápletka byla sice předvídatelná, ale bavila.
3. Styl psaní lehký a velmi čtivý, text odsýpal rychle.
4. Příběh je bohatý na akci, napětí i zvraty.
5. Humor spojený nejen se škádlením hlavních postav mezi sebou, ale rovněž mezi těmi vedlejšími.
6. Romantika, která je prostě roztomilá. Chemie mezi hrdiny, která skvěle funguje a moje oblíbené klišé „hate to love“.
Suma sumárum, jedná se o poutavé, ač klasické dobrodružství stylu „putování za záchranou světa“ okořeněné o nalezení pravé lásky, které jsem furt odkládala, proto Vám ho vřele doporučuji vyzkoušet. Nebuďte jako já a dlouho nečekejte!
Jako malá jsem milovala Malou mořskou vílu, taky jsem si na ni během čtení několikrát vzpomněla, ale rozhodně nečekejte žádné "dětské čtení", Píseň sirény je spíše takový pozměněný temný "odraz" tohoto příběhu. Takže lehké náznaky malé mořské víly tam jsou, ale jinak je příběh opravdu svébytný. 👍
Popravdě jsem ze začátku moc knize nevěřila, jelikož se stránky vlekly a popisné části zahrnovaly velkou část příběhu. Zhruba v polovině knihy se všechno rozjelo a já se nemohla vůbec od čtení odtrhnou.
Líbil se mi vývoj hlavní hrdinky Liry, jak se dokázala ze zlomyslné postavy stát empatickou a hodnou.
Konec knihy byl za mě vzhledem k tempu knihy dost urychlený. Ocenila bych, kdybych si závěr mohla více vychutnat. 🤷♀️
Suma sumárum je Píseň sirény skvělá Young Adult kniha, kterou hodnotím téměř čtyřmi hvězdičkami. Doporučuji!
Musím říct, že samotný příběh byl ze začátku hodně povedený. Sirény byly vykreslené jako drsná a nelítostná stvoření a kniha měla hezky temnou atmosféru, až jsem si říkala, zda je označení žánru pro děti a mládež na databázi knih správné. Jako nebyla to úplná řezničina, ale našel se zde i násilnější popis scény.
Bohužel ale tahle temná atmosféra nevydržela moc dlouho a příběh spadl spíše do budování romantické linky, která samotný děj dost zpomalila. Také musím říct, že mi nepřipadalo, že by mezi hlavními hrdiny fungovala nějaká chemie a samotný vývoj vztahu také nebyl moc propracovaný. Možná to bylo i tím, že Lira mi v lidské podobě vůbec nesedla. Neustále o ní autorka píše jako o nelítostné a drsné postavě, které se má každý bát, ale v samotném ději to nebylo nijak dokázané. Nemluvě o tom, že v této části příběhu autorka dost ohýbala pravidla světa, jak se jí to zrovna hodilo. V jednu chvíli je totiž Lira slabým člověkem, kterého vychýlí i postrčení, ale hned vzápětí vezme poprvé do rukou meč a je schopná se s ním bránit a šermovat dlouhé hodiny, aniž by ji bolely ruce.
Něco podobného byl i princ Elian a jeho posádka. Neustále nám bylo připomínáno, že jsou to hrůzu nahánějící piráti, ale jako čtenáři mi chyběly nějaké činy, které by to dokázaly.
Knihu ale netvoří pouze povedený začátek a romantika, dočkáte se i nějaké té akce, která je postupně dávkovaná v celém příběhu a dokonce se můžete těšit i na jednu velkou bitvu.
A pokud jste fandové neustálého kamarádského pošťuchování, tak si Píseň sirény rozhodně užijete, protože v knize panuje většinu doby právě kamarádská atmosféra a posádka princovy lodi trousí neustále nějaké vtípky či poznámky.
Autorka také zvolila vyprávění z pohledu jak Liry, tak prince Eliana, takže vám z příběhu neuteče vůbec nic. Jen bych tedy ocenila, kdyby byla kapitola nadepsaná i jménem osoby, jejíž pohled sledujeme, protože jinak jsem se občas trošku ztrácela.
Celkově jde za mě o takovou průměrnou fantasy, která ze začátku nasadila laťku vysoko, ale bohužel po několika kapitolách začínala ztrácet dech. Samotný závěr to opět trošku vylepšil, takže pokud netrváte na temnějším příběhu a drsných postavách po celou dobu příběhu, tak si myslím, že by se vám Píseň sirény mohla dost zamlouvat.
Pohádka, jak ji neznáme. Sarkasmus, rozpravy na úrovni a nekonečná dávka krutosti, ale samozřejmě se tu najde i romantika.
Příběh má pozvolnou gradaci, ale vyústění tedy stojí za to. Byla to jízda a kniha se mi četla moc hezky. Líbí se mi, jak si autorka pohrála s charaktery postav.
Rozhodně originální "Malá mořská víla". Doporučuji.
Máte teda mé stoprocentní požehnání se do téhle krásky pustit - nudu nezažijete a ještě ve vás něco zanechá. :-)
Sirény jsou krvelačná stvoření, která za každý rok svého života sbírají lidská srdce. Lira patří mezi jedny z nejmocnějších, jelikož všechny její srdce patřila princům. Její matka jí ale bere jako konkurenci a jednoho dne z ní za trest udělá obyčejnou lidskou dívku a dá jí za úkol získat srdce prince Eliana, jinak zůstane člověkem navěky.
Píseň sirény je ukázková hate to love kniha s hodně pomalou romantikou a strašně krásným stylem psaní. Tady musím pochválit i český překlad.
Je to volný retelling na Malou mořskou vílu, ale mnohem krutější a drsnější, což se mi fakt líbilo.
Celý ten svět byl krásně vybudovaný, jen jsem se chvílemi ztrácela v těch všech královstvích. Přecijen se celá série jmenuje Hundred Kingdoms, takže jich je tam fakt hodně. A i když Píseň sirén patří do série, tak ji můžete číst i jako stand alone, protože má uzavřený konec a další díl už bude o někom jiném.
Ze začátku jsem měla z knihy trochu strach, protože jsem si přečetla pár recenzí, které knížce vytýkaly nedostatek děje, ale mně naopak přišlo, že se tam něco dělo neustále a vůbec mě příběh nenudil. Je vyprávěný ze dvou pohledů, což mám radši než vyprávění jen od jednoho hrdiny.
Tohle byl můj první retelling na Malou mořskou vílu a musím říct, že mě to prostředí fakt bavilo!
Z postav se mi nejvíce líbila Lira, jak postupně zjišťovala, jací jsou lidé, a jak se měnila. Navíc ty její průpovídky opravdu stály za to. Ale kdo mi nejvíce lezla na nervy, byla Yukiko s tou její povahou. Naštěstí tam nebyla tak často, ale i tak mě dokázala podráždit.
Netuším, proč jsem čekala, že bude nalezení jedné legendy přímější a rychlejší. Místo toho posádka Saadu zažívá dobrodružství na různých ostrovech a tím se zároveň pomalu přichystává na finále. Líbilo se mi objevovat i jiná království, než je Midas. Každé, které navštívili bylo úplně odlišné. Nevadilo by mi, kdyby plavba trvala déle.
Příběh poměrně rychle utíkal. Hlavně také díky interakcí mezi sirénou a princem. Ty chvíle, kdy se popichovali, byly skvělé a dokonce jsem pojala podezření na romantickou linku enemies to lovers. To, zda tam opravdu je, či ne, si už musíte zjistit sami. Stejně tak i posádka měla povedené průpovídky, že dokonce jsem si vypsala pár citátů.
Co musím vyzdvihnout je, že se jedná o knihu s uzavřeným koncem. Věřím, že by na to klidně šla udělat i duologie, ale oproti ostatním fantasy příběhům, které jsou často sériemi, je Píseň sirény příjemnou změnou. Dočkala jsem se všeho, co jsem od knihy očekávala a i ten konec za to pořádně stál. Co jsem tak koukala, tak v angličtině vyšel další příběh ze světa Sto království, jsem zvědavá, zda bude u nás přeložen.
Pokud máte rádi knihy z pohledů dvou hlavních hrdinů, a máte rádi království a fantasy, tak věřím, že kniha je to pravé pro vás. A navíc je to kniha s uzavřeným koncem, takže žádné čekání na pokračování.
Princezna Liva je uctívána po celém širém moři. Její matka jí za trest promění v to nejodpornější , v člověka. Je tam i princ Elian. Má podivný koníček, loví sirény. Zachrání tonoucí ženu, ale je skutečnou ženou, něco je na ní divného!
Má prý klíč k zničení všech sirén, to zní lákavě...
Princezna Liva asi nebude líbezná princeznička, má sbírku 17 srdcí princů , které zabila pro svou matku.
Aby nezůstala navždy člověkem, musí zabít prince . Co když prince Eliana začíná milovat, je toho schopna?!
Tato kniha je a není pohádka. Je to fantazijní příběh, který je zajímavý, napínavý, temný, pomalý i rychlý.
Při četbě této knihy mne napadlo, že kdyby někdo uměl namalovat prostředí této knihy, bylo by to velmi krásné a zajímavé.
Nedokážu se však ubránit pocitu, že tomu něco chybí, možná špetka vzácného a čarovného koření, kdo ví...
Každopádně je to super kniha pro mladé i starší čtenáře, kteří chtějí zažít něco neobyčejného a kouzelného i strašného a temného.
Každopádně vřele doporučuji !!!
Líbilo se mi, že příběh byl psaný z pohledů obou postav a ani jeden z hrdinů nebyl klaďas, to byla velmi osvěžující změna a díky tomu byl vidět i vývoj postav a i hloubka příběhu. Oba se zde vyrovnávají s ideální svých národů a snaží se je naplnit. Spolu ale zjišťují že chtějí být někým jiným.
Děj byl nabytý dramatem a akcí. Chemie mezi hlavními postavami fungovala hned od začátku a jejich dialogy mě nesmírně bavili. Romantická linka je zde prostě skvěle vypracovaná a mě velmi bavila. Fantasy svět byl rozmanitý a obohacený o známé mýty. Jen je škoda že mi pak konec přišel trochu uspěchaný. Ale bylo to velmi čtivé a já nemohu než doporučit.
4/5
Nedokážu sice přesně učit, co mi chybělo na to dát knížce pět hvězdiček, protože jsou tu souboje, jsou tu tajemství, jsou tu lži a zrady, je tu romance od nepřátel k milencům, baddass ženy, super vývoj postav, krásné prostředí moře Každopádně, příběh Liry a Eliana si mě získal, to rozhodně, jen bych možná uprostřed potřebovala víc drama na to cítit ten správný srdcebol, který přišel v závěrečných kapitolách. Elian totiž sice Liře dlouho nedůvěřuje, ale vlastně ani neví, že jsou nepřátelé na život a na smrt. Sice se dohadují a oba mají vždycky po ruce uštěpačnou poznámku na cokoli, co ten druhý řekne, a je pro ně oba výzvou přimět toho druhého oněmět, ale vlastně jen jeden ví pořádně proč. No, jednoduše ráda trpím a chci, aby postavy trpěly pořádným vnitřním konfliktem, takže bych jim chudákům ještě přisadila . Možná odhalením Liry dříve.
Na Písni sirény je super, že je napsaná z pohledu obou hlavních hrdinů, což velmi umocňuje vývoj obou postav. Lira a Elian jsou dvě duše zatížené očekáváními světa ve kterém žijí. Lira je obávaná, krvežíznivá siréna, ale s nádechem lidskosti, a Elian je drzý, inteligentní, nebojácný, princ pirát! Poté co jsou tihle dva okolnostmi nuceni uzavřít křehké spojenectví, se oba začnou měnit způsobem, který si neuměli představit ani v nejdivočejších snech. A ta jejich cesta stojí prostě za to . Dvojí úhel pohledu také umně vyzdvihuje podobnosti mezi Elianem a Lirou - oba zoufale chtějí uniknout z okovů, které jim byly vnuceny. Mimochodem, já osobně nemohu ani v nejmenším souhlasit například s tím, že Lira je pes, která štěká, ale nekouše. Její příběh je podle mě hodně o tom vymanit se z přesvědčeních ve kterých vyrůstáme a z toho, co se od nás v rodině očekává. Konkrétně Lira se musí vymanit z toxického vlivu své matky, kruté Královny moří, prozřít a uvědomit si kým chce vlastně být jako člověk - pardon, jako siréna - a jako královna moře. Píseň sirény je jednoduše příběhem dívky a chlapce, kteří byli nuceni být lidmi, kterými být nechtějí.
Je zřejmé, že jde Píseň sirény je retellingem Malé mořské víly, ale kniha má pořád hodně co nabídnout. Vedle zajímavých morálně šedých postav, autorka do knihy vložila spoustu zajímavých prvků, které vás společně s postavami udrží u čtení i když celou dobu víte kam to všechno směřuje. Líbilo se mi třeba to, jak autorka do příběhu zakomponovala různé mýty a plynule je začlenila do svého světa, aniž by odváděla pozornost od hlavní dějové linie - například mýtus o králi Midasovi nebo příběh o zlaté huse.
Děj nepostrádá akci a dramatické momenty, do hlavních postav jsem se dokázala vcítit, vedlejší postavy mě bavily, bylo to drsné i vtipné, a worldbuildingu bylo na standalone akorát dost na to, aby se do tohoto fantasy světa dokázal čtenář ponořit a užít si cestu Liry a Eliana. Tenhle bezva pohádkový retelling doporučuji všem, co mají rádi temnější příběhy s postavami s ostrými hranami a slanou vůni moře. Z mého pohledu to za přečtení stálo .
Přečteno a zrecenzováno ve spolupráci s nakladatelstvím Ocelot a Megaknihy.
Píseň sirény je krapet krutějším retellingem Malé mořské víly, který si přečíst určitě chcete. Ne náhodou byl příběh o siréně vidět v zahraniční jednu chvíli úplně všude a ne nadarmo si vysloužil na Goodreads téměř 4 hvězdičky skoro od 160 tisíců čtenářů. Obávaná siréna, která doslova bere srdce princům? Sem s ní!
Jako takhle, pokud máte rádi fantasy, oblíbili jste si retellingy a milujete slow-burn romanci, (kterou máme beztak skoro všichni v poslední době nejradši) a navíc v kombinaci s enemies to lovers, Siréna je pro vás must read. Autorka si se svým světem vyhrála, jednou tak brázdíte oceán s piráty, pak navštěvujete království a pak zase objevujete kouzlo sirén. A nebudu lhát. Zamilovala jsem si interakce mezi hlavními hrdiny, protože to jejich popichování je to, co všichni chceme číst.
Pokud si chcete přečíst originální příběh a máte rádi fantasy a jsou duší romantik, jděte do Písně sirény. Tenhle příběh si totiž přečíst fakt chcete.
Co se týče příběhu samotného, tak mě kniha hned pohltila. Hrozně mě bavila pravidla a hierarchie podmořského světa i samotné zpracování sirén. Čekají nás tady kompletně jiné mořské potvůrky, než na které můžete být zvyklí z jiných příběhů, mi osobně ten world building vážně sedl. Co se mi líbilo na lidském světě, tak rozdělení království. Každé bylo jiné, stejně tak jeho obyvatelé a vládci.
Zápletka vás asi moc nepřekvapí, je to retelling na Malou mořskou vílu. Trošku problém jsem ovšem měla s hlavní hrdinkou. Ta patří mezi nejobávanější sirény, ale na mě působila spíš jako pes, který štěká, ale nekouše. Oproti Liře mi princ Elian sedl a byl mi sympatický. Relativně i dostával své pověsti a neměl potřebu si na něco hrát. Romantická linka navíc obsahuje velmi oblíbené enemies to lovers, což může spoustu čtenářů nalákat na čtení. Vedlejší postavy dostávaly dost prostoru, byly příjemně napsané a interakce mezi nimi mě bavily.
Pořádné akce se dočkáme spíš až někde za půlkou, nicméně do té doby nám dělají společnost intriky a plánování, což já můžu a proto mi absence něčeho víc akčního příliš nevadila. Navíc mi přišlo, že v závěrečné akční scéně se autorka trošku ztrácela, takže jsem ráda, že vsadila i na jiné karty.
S koncem knihy jsem spokojená, neskončilo to úplně jako typická pohádka, jak by z děje mohlo působit, ale naopak i trošku strategicky. Píseň sirény funguje jako stand alone, i když se jedná o sérii - další díly zpracovávají jiné retellingy.
Přiznám se, že jsem z počátku bojovala s oběma hlavními postavami, které mi nepřišly příliš sympatické. Postupem děje jsem jim ale přišla na chuť a pochopila jejich jednání a dostala se jim “pod kůži.” Děj ubíhá příjemnou rychlostí a plynule se vždy přesouváme při honbě za mocným artefaktem z jednoho zajímavého a nebezpečného prostředí do druhého. Hlavní postavy se postupně vtipně sbližují a vedlejší postavy je skvěle doplňují.
Piráti, sirény, mořské panny, chobotnice, okouzlující a nebojácný princ… To vše dělá knihu výjimečnou a doporučuji ji tomu, kdo má rád dobrodružství, magické tvory, špetku romance a především zajímavou zápletku s nečekaným koncem.
Jinak jsem ale spokojená a určitě doporučuji.
Je pravda, že téma sirén není v knihách, které tu vychází moc časté, a tím pádem jsem se těšila ještě více. Začátek knihy byl velmi slibný, prostředí mě zaujalo, včetně příběhu. Ovšem uprostřed knihy to všechno začalo jaksi váznout a já se chvílemi do čtení musela nutit. Připadalo mi, že se postavy ani děj nikam moc neposouvají, a navíce jsem zjistila, že ani postavy mi nepřirostly k srdci, tak jak by nejspíš měly. Posledních cca 50 stran se to zlepšilo a příběh mě zase chytl, ale v porovnání se středem knihy se konec jevil poněkud uspěchaný.
Malá mořská víla též nechtěla zabít prince Erika a raději by se pro něj obětovala, zde s tím ale naše princezna nedělá cavyky.
Příběh se mi líbil, bylo to zase něco trochu jiného, než na co jsou čeští čtenáři zvyklý, ale rozhodně to není špatné.
Doporučuji :D
Pri nabidce k recenzi od @megaknihy_cz a @nakladatelstvi ocelot jsem po knize ihned sahla.. miluju vodu a podmorsky svet, takze fantasy odehravajici se v mori bylo neco pro me!! Pribeh byl skvely, obe hlavni postavy mely zajimavy charakter, i vedlejsi postavy z Elianovy posadky byly fajn! Chvili mi trvalo nez jsem se do knihy zacetla a celkove musim zhodnotit, ze nejlepsi byla posledni tretina, tam to melo grady!! ..ale nedokazu si vysvetlit, proc se mi pribeh spatne cetl i prestoze me bavil.. knihu jsem cetla dlouho a bylo v ni neco, kvuli cemu se mi na pribeh obtizne soustredilo. Mozna to bylo v knize, mozna ve mne.. ale byl to orisek :-O ale urcite doporucuji vsem, kdo ma rad fantasy a vodni svet, tak toto je ideal :) i na dovcu k mori bych ji brala :))
Musím říct, že jsem tu knížku ještě za polovinou milovala. Ale pak bohužel přišlo ale. Trochu to na mě teď působí jako by autorka dostala maximální počet stránek a rozepisovala se než pak přišla na to, že už jí nezbývá moc místa a tak všechen děj urychlila, aby se vešla. To samé mi přišlo i u postav. Za začátku paráda, užívala jsem si všechny ty kousavé konverzace, ale pak to trochu přestalo působit reálně 🤷🏻♀️. A to jsem velká milovnice hate to love. No, když tohle pominu, nemyslím si, že by to byla špatná knížka. Určitě se najde někdo, komu by se líbila víc než mně. Osobně mi totiž ani konec nepřipadal dobrý (možná maličko spoiler?). Přišlo mi to hrozně sluníčkářské a naivní, ale jak říkám, je to asi spíš osobní problém.
Takže můžu vám tuhle knížku doporučit? Ale jo, je tam i pár hezkých myšlenek a nelituju, že jsem si ji přečetla a většinu jsem si i užívala. Pokud jste na hate to love, moře, cestování, království a putování, jen do toho!
Příběh zněl až brutálně dobře (s důrazem na slovo "brutálně"). Hlavní hrdinkou je krvežíznivá siréní princezna, která sbírá srdce zabitých princů - už jich vlastní sedmnáct, za každý rok života ulovila jedno. Pak ale poruší příkaz královny moří a je prokleta do lidské podoby. Odpuštění se dočká jedině v případě, že přemůže obávaného lovce sirén. Tentokrát ale bez své hypnotické písně, ostrých drápů a vražedné magie...
Úvodní stránky byly naprostá bomba. Krvavé, brutální a drsné. Líbila se mi podlá antihrdinka Lira a byla jsem nadšená z temného nádechu, jakým autorka prodchla pohádkovou předlohu. Bohužel, bouřlivost dějově linky brzy začala vyprchávat, až se z ní stala jakási poklidná plavba na mírných vlnkách. Vyrojil se značný počet logických nelogičností (slzy kutálející se po tvářích pod mořskou hladinou) a silácké řeči hlavní hrdinky (dvě vteřiny před tím, než dostane nakládačku). To jsou přesně ty věci, které mě dokážou extrémně vytočit. Na druhou stranu má autorka úžasnou fantazii, dala si záležet s worldbuildingem a sarkasmem nabité dialogy mě nejednou donutily k úsměvu. Závěrečná bitva byla dokonalým odrazem rozporuplnosti dílka - epická, ale nepromyšlená. Jednání hlavních hrdinů nemělo hlavu a patu, přesto mě to zvláštním způsobem bavilo číst. Můj finální verdikt je proto symbolickým pokrčením rameny. Knížka má skvělý námět, zajímavý svět a místy fajn humor, přesto má i viditelné mouchy, které sráží kvalitu dílka. Tak jako tak jsem ráda, že se na našem trhu konečně objevilo fantasy o mořských pannách a doufám, že můžeme do budoucna očekávat další podobné kousky.
Za recenzáček děkuji Megaknihám a nakladatelství Ocelot.