Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
V úvodu tohoto dialogu se setkáváme s Hippokratem, který žádá Sókrata, aby se za něj přimluvil u Prótágora. Hippokratés se chce u tohoto slavného sofisty učit. Hippokratés totiž ví, že sofista umí udělat člověka dovedným řečníkem. Slyší od Sókrata výstražná slova, jak je nebezpečné kupovat od...
číst celé
Recenze
Hlavním tématem tohoto dialogu je, zda se dá zdatnost vyučovat jako předmět. Nezapomínejme, že Protágorás je autorem slavného výroku: „Člověk jest mírou všech věcí.“ Tedy můžeme o něm mluvit jako o subjektivistovi.
Sókratés se zde dá do dialogu se známým a snad jediným sofistou, který se sám častuje tímto přízviskem. Rozpor mezi nimi jest, zda se zdatnost dá učiti, přeci synové těch nejmocnějších a nejzdatnější mužů nakonec nemusí být stejni, proč tedy v linii velkých otců nejdou i velcí synové, a naopak proč se narodí malým otcům velkolepý synové? Není to tím, že zdatnost (areté) není učitelná?
Interpretační rada:
Neinterpretujte zde zdatnost jako nějakou fyzickou schopnost. Obecně může areté náležet jakékoliv věci, protože každá věc může být dobrá v určitém sobě vlastním úkonu. U lidí je to ctnost, je to jediná cesta k blaženosti. Dalo by se to tedy interpretovat jako morální zdatnost, avšak i zde bude pasáž, kde mluví o zmužilosti (andreia), která je taktéž součástí zdatnosti (areté), nenechte se proto zmást.